Tiskové zprávy

Startuje čtvrtý národní screening – plic

Měl by zásadně ovlivnit vysokou úmrtnost lidí na pneumologické nádory

Praha, 27. 7. 2021 Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Ničivost choroby spočívá v jejím „tichém“ postupu. Zprvu se výrazně nehlásí, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky tak přicházejí pro léčbu pozdě. Osm z deseti nemocných umírá zbytečně – v časných stadiích by šlo nádor odstranit. Takto lékaři bojují o co nejdelší a nejkvalitnější život s pokročilou nemocí. Naprostý předěl v situaci bude znamenat spuštění čtvrtého národního screeningu – plic, který by měl odstartovat na začátku příštího roku. Plicní lékaři o tento nástroj usilovali řadu let a slibují si od něj zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. Na záludnost nemoci upozorňují v rámci Světového dne rakoviny plic, jenž tradičně připadá na 1. srpna.

„Chodí nám stále více pacientů s pokročilým stadiem rakovin plic, částečně i kvůli aktuální situaci s pandemií, kdy se příznaky v podobě kašle a zadýchávání přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním se u nás objevovali i mladí lidé. Operativa pro všechna onkologická onemocnění minulý rok odhadem klesla o 20 %. Když lidé nepřijdou, nelze je operovat. Pak už nebojujeme o úplné uzdravení, ale o maximální přežití. Máme k dispozici skvělé moderní léky, které můžeme nasazovat už v první linii. Ale samozřejmě chceme vidět pacienty uzdravené nebo je v našich ambulancích nevidět vůbec a v tom nám pomůže pouze prevence – nekouření, a právě kontrola rizikových jedinců, aby se u nich případný nádor našel včas,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Program včasného záchytu karcinomu plic se má týkat asi 30 000 vysoce rizikových osob mezi 55. a 75. rokem, jež vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně.

Pro program časné detekce karcinomu plic v ČR je však dle odborníků vhodných až přibližně 0,5 milionu kuřáků.

Na radiologická pracoviště je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT pošlou jak plicní, tak praktičtí lékaři. „Nyní probíhá akreditace radiologických pracovišť, která budou screening provádět,“ doplňuje prof. Koziar Vašáková.

Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním prim. doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D. nelze u této nemoci bez screeningu očekávat razantní zlepšení. „V 85 % případů se na nádor přijde pozdě. Nyní kvůli covidu ještě řada lidí své obtíže zlehčovala, protože se bála jít k lékaři, a to pak vedlo k tomu, že bylo pozdě na operační výkon. Důležitost screeningu pro zlepšení přežití pacientů dokázala i studie NELSON. Podle ní screening snížil úmrtí na rakovinu plic ve sledované skupině o 24 %,“ vysvětluje doc. Sova.

Plicní lékaři a onkologové se shodují na tom, že diagnostika, tedy rozpoznání nádoru musí probíhat na specializovaném pracovišti. „Máme zde dostatečnou síť komplexních onkologických center a specializovaných pracovišť s multidisciplinárními týmy, které jsou schopny se sejít a případ probrat osobně či elektronicky. Naším cílem je dostat pacienty i ze vzdálenějších regionů, na větší pracoviště, kde se jim dostane kvalitní diagnostiky a centrové, systémové péče a léčby. Mechanismus posouvání pacienta zdravotním systémem nesmí být stresující, aby lidé byli ochotni přijet do jiného města a dostali to nejlepší, co tady je. Jenom u nás v Praze je minimálně polovina onkologických pacientů z jiných oblastí. V Česku je onkologická péče na vysoké úrovni – a co tady hradí zdravotní pojišťovny je naprostá rarita ve srovnání se zahraničím,“ vysvětluje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP. Přelom v léčbě karcinomu plic přinesly nové biologické a imunoonkologické léky, některé z nich mohou lékaři nasazovat už tzv. v první linii, tedy ihned na počátku léčby. Tyto léky otevřely pacientům, kteří měli v lepším případě devět měsíců života, šanci na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. Podle prof. MUDr. Jany Skřičkové, CSc., předsedkyně pneumoonkologické sekce ČPFS, schválily zdravotní pojišťovny za poslední rok úhradu třem dalším biologickým a imunoonkologickým lékům a další tyto léky může dostávat širší spektrum pacientů. „Evropská léková agentura navíc schválila další indikace, takže maximálně do dvou let zde můžeme opět čekat více možností, jak naše pacienty léčit a měnit nemoc na chronickou,“ doplňuje prof. Skřičková. Podle primáře Sovy je pro pacienty jednoznačně lepší jít do větších center, která mají lepší přístrojová vybavení, kratší termíny a poskytují komplexní péči. V Česku je sedm pneumoonkochirurgických center a patnáct komplexních onkologických center. Jak uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem, příčinou tohoto typu karcinomu – stejně jako většiny ostatních plicních nemocí – je v 90 % kouření, ať už aktivní nebo pasivní. V tuzemsku ročně rakovinou plic onemocní téměř 7 000 lidí, asi 5 500 na ni zemře.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz. 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS).Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz. 

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Kontakt pro novináře:
Mgr. Markéta Pudilová: market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470
_________________________________________________________________________________________ 

 

Tuberkulózy loni rekordně ubylo

Může však jít jen o ticho před bouří – říkají lékaři 

Praha, 18. 3.2021 – Počet nemocných tuberkulózou se v Česku vůbec poprvé v historii dostal pod 400 případů za rok. Lékaři ale varují před předčasným optimismem, pokles může mít na svědomí to, že se nemocní kvůli koronaviru loni vyhýbali nemocnicím obloukem, a případy tak „doběhnou“ později. Plicní lékaři každoročně zveřejňují čísla při Světovém dnu boje proti tuberkulóze, který je 24. 3. – letos přesně 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza. 

„Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáme s takovým případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni bohužel později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Podle lékařky virus komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak – ten, kdo má podezření na tuberkulózu musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní. „Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje prof. Vašáková.

Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464. „Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká prim. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci i on předčasně nejásá nad nízkými čísly. „Vidíme to u všech dalších chorob – lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich nemoci pak pokročí natolik, že se v té nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává.

Na pokles počtu případů má podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. „Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než 20 případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové – těch bylo loni 16, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje MUDr. Wallenfels. Počet Indů v ČR v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich „vystřelil“ až loni. Dva roky předtím naopak klesl na 4 a 2 případy. Podle pneumologů se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům.

Pokles TBC byl podle MUDr. Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit. „Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok poprvé klesne pod 4 případy,“ říká MUDr. Wallenfels. Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.

Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s Ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy. „Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává prof. Vašáková.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Odhalení vzácného a smrtelného onemocnění plic brzdí covid

Lidé potíže podceňují a bojí se jít k lékařům 

26. 2. 2021 - Téměř 250 pacientů si loni přišlo vyšetřit své plíce, aby vyvrátili podezření na smrtelnou plicní nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Dvanáct z nich lékaři odeslali k dalším vyšetřením, protože se u nich podezření potvrdila. Vzácnou nemoc, při které lidé nemohou dýchat a mají pocit, jako by se topili, si lékaři připomínají u příležitosti Dne vzácných onemocnění, který letos připadá na 28. února. Bez včasného záchytu a léčby pacienti s IPF do několika let umírají. Potíže s dýcháním by proto neměli podceňovat ani při současné koronavirové pandemii. I půlroční odklad vyšetření může být fatální. 

Pneumologové proto nabídli loni na podzim lidem, ať se nechají zdarma a bez objednání vyšetřit v rámci Dne otevřených plicních ambulancí. Plíce si nechalo zkontrolovat v téměř 60 ordinacích 245 pacientů, což je o polovinu méně než v roce 2019. Pokles zájemců o vyšetření zapříčinila podle lékařů koronavirová pandemie. „Průběh IPF může být nepředvídatelný. Jsme proto vděční za každého pacienta, který se i přes pandemii covidu dne otevřených dveří zúčastnil. Stejně tak by lidé neměli podceňovat pravidelné kontroly. I půlroční posečkání může být opravdu dlouhé a léčba, která by pacientovi před šesti měsíci zabrala, už dnes nemusí stačit,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Její slova potvrzuje ambulantní pneumolog MUDr. Aleš Tauchman z Českého Krumlova. „Každodenní praxe ukazuje, že se k nám pacienti často dostávají až v pokročilých fázích nemoci (což bohužel platí i pro jiné závažné nemoci, např. chronickou obstrukční plicní nemoc), kdy jsou možnosti léčby a hlavně její výsledky značně limitované. Při podezření na IPF posíláme pacienta ihned do specializovaného centra, kde je podezření na diagnózu potvrzeno (či vyvráceno) a je stanovena vhodná léčba. V našem případě je tímto centrem Plicní oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích,“ říká MUDr. Tauchman. Počet lidí, kteří plicní lékaře navštívili, oproti roku 2019 podle zkušeností pneumologů klesá. Přisuzují to právě koronavirové pandemii. IPF totiž postihuje osoby starší 60 let, které patří mezi ohroženou skupinu nemocí covid-19. Pacienti se bojí, že se při návštěvě pneumologa virem nakazí. Podle lékařů jsou jejich obavy zbytečné. „Nevím o nikom, kdo by se nakazil v ordinaci, kde dodržujeme přísná protiepidemická opatření. Počet našich pacientů, kteří onemocněli koronavirem, naopak dramaticky stoupl přes Vánoce, kdy se setkávali s příbuznými,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. Apeluje proto na rodinné příslušníky, aby zdravotní stav pacientů s IPF nebo jinými plicními nemocemi nepodceňovali, dodržovali opatření a nechali se před jejich návštěvou testovat. „Jedna paní s IPF nám bohužel takto po Vánocích zemřela a dalšímu pacientovi se výrazně zhoršily plicní funkce. Rozhodně ale nelze říci, že by pacient s IPF a nemocí covid-19 musel zemřít. Na druhou stranu lze očekávat komplikace a případnou hospitalizaci, proto nabádám k ohleduplnosti,“ popisuje MUDr. Šterclová. Pacienti by se podle ní rovněž neměli bát očkování proti koronaviru, ba právě naopak.

IPF není jediným závažným onemocněním plic, se kterým se pneumologové setkávají. Podobný průběh jako IPF mohou mít i další plicní fibrózy, které se vyskytují častěji. Patří k nim například tzv. holubářské plíce. „Nemoc se objevuje u pacientů po kontaktu s prachem a ptačím peřím. Vyskytuje se často na farmách. Podobně jako u IPF se pacientům jizví plicní tkáně, ale funkce neklesají tak rapidně. Na rozdíl od IPF ale postihuje i mladší ročníky v produktivním věku,“ vysvětluje MUDr. Šterclová.Podle dostupných dat pacienti s různými typy plicních fibróz dobře reagují na moderní antifibrotickou léčbu. „Léky umí výrazně zpomalit pokles plicních funkcí, efekt je tedy podobný jako u IPF a léčba může pacientovi až dvojnásobně prodloužit život,“ popisuje prof. Vašáková. Pacientům léčbu téměř vždy hradí zdravotní pojišťovny. Rozčarování však čekalo na Jaroslavu Polenovou, které Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) léčbu odmítla uhradit, přestože se lékařské konzilium shodlo, že by pro ni byla vhodná. „Když mi lék zamítli, myslela jsem si, že se zblázním. Ten pocit beznaděje a ztráty vidiny budoucího života se těžko popisuje. Nevím, co bude dál, v noci se budím a mám strach, co se se mnou stane. Můj život je teď v rukou úplně cizích lidí,“ říká Polenová. Kromě odvolání na VZP psala o pomoc také ministerstvu zdravotnictví, Kanceláři prezidenta republiky i ombudsmanovi. Oficiální dopis zaslali VZP, která má největší podíl na tuzemském trhu pojišťoven, také lékaři. „Přestože pacientům schvalují ostatní pojišťovny léčbu bez problému, VZP ji zatím všem žadatelům zamítla. Na odpověď pojišťovny stále čekáme, není ovšem žádný smysluplný důvod, proč pacientům léčbu odmítá proplatit. U plicních fibróz přitom opravdu hrajeme o čas a každá prodleva nasazení vhodné léčby může pacientovi zabránit v prožití kvalitního života,“ uzavírá prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Více informací na www.plicnifibroza.cz.
_________________________________________________________________________________________ 


O postcovidové pacienty budou pečovat plicní lékaři

Od února oficiálně

Praha, 25. 1. 2021 – Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv. postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky, jsou dušní, unavení, nemají čich a chuť, nemohou spát a stále je bolí hlava, nesoustředí se. Právě tito lidé, jimž zdravotní trápení s covidem neskončilo, se nově dostanou do péče plicních lékařů. Stejně jako ti, kteří leželi kvůli těžšímu průběhu koronaviru v nemocnici. Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat, je podle předsedkyně českých plicních lékařů prof. Martiny Vašákové na spadnutí. Bude nejpozději v únoru.

Celá řada lidí, kteří prodělali covid-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Drtivá většina lidí, která plicního lékaře vyhledá ať už sama nebo na doporučení, si stěžuje na únavu. To, že na vině může být právě nedostatečná okysličenost, zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce. „Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Jak dále uvádí, v její plicní ambulanci v Brandýse nad Labem je z nově příchozích přibližně třetina „postcovidových“. Podobně je tomu i v pražském plicním zařízení Medicon. „Je nás zde osm lékařek a každý týden vyšetříme asi 40 nově příchozích postcovidových pacientů. Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru. Jen u nízkého procenta se objevují jisté patologie – mají například sníženou plicní difuzi či ventilační poruchu a v takových případech řešíme, zda léčit nebo sledovat, jestli se porucha sama časem nezlepší,“ říká doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D. z Medicon.

Plicní lékaři pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Pacienty by měli sledovat i praktici a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Právě tato fakultní nemocnice nově otevřela Centrum postcovidové péče. „Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40–60 lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Denně vidíme lidi, zejména starší, kteří na covid umírají,“ uvádí pneumolog MUDr. Michal Kopecký, vedoucí královéhradeckého Centra postcovidové péče. Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů. „To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává doc. Koblížek. Z celé skupiny těch, kteří onemocněli covid-19, má podle něj přetrvávající potíže přes 10 % nemocných, výjimkou nejsou ani mladší ročníky. 

Co je to post covid syndrom?

Jde o soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené:
-          hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních při covid pneumonii a syndromu akutní dechové tísně,
-          zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního covid a post-akutního covid,
-          přímým účinkem viru,
-          intenzivní péčí.

Kontakt pro média: Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470 
_________________________________________________________________________________________ 

 

Roušky pomáhají „plicním“ pacientům – obzvlášť na podzim

Lidi s CHOPN ohrožuje covid-19 více než ostatní – zvlášť když kouří

Praha, 10. 11. 2020 – Nižší počet případů akutního zhoršení, které vyžadují okamžitý zásah lékařů a někdy i pobyt v nemocnici, zaznamenali v těchto týdnech čeští pneumologové u svých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). A to díky nošení roušek. Ty do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Pacienty s CHOPN, kteří se obvykle na podzim potýkají s vyšším výskytem tzv. exacerbací (zhoršením dušnosti a kašle, únavy a bolestí na hrudníku) tak roušky chrání před přenosem infekce od okolí. Pneumologové na to upozorňují u příležitosti Světového dne CHOPN, jenž připadá na 18. listopadu a připomínají, že pacienti s CHOPN patří ke skupinám zvláště ohroženým covidem-19 – zejména když ještě kouří.

 „Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací než je v tomto období obvyklé,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Projevy akutního zhoršení (exacerbace) lze snadno zaměnit za počáteční příznaky koronaviru, odlišují je zpravidla vysoké horečky, nechutenství, bolesti svalů a kloubů – tyto obtíže jsou typické pro covid-19. „Přesto je důležité, aby se u všech pacientů s CHOPN, kteří prožívají akutní zhoršení nemoci provedl test k vyloučení nákazy covid-19,“ říkáprof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Podle ní patří pacienti s CHOPN mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí.

„CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem – ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covid-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covid-19 mají podle doc. Koblížka i nadále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. „Ve svém okolí také pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti. Vhodné je, když pravidelně krátce a intenzivně větrají,“ doplňuje pneumolog. 

V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se s CHOPN léčí, odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví – lidé totiž k lékaři často nejdou, dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici. „CHOPN je možné včasným omezením inhalačních příčin jeho vzniku zbrzdit a díky moderním lékům je možné pacientům zásadně ulevit od obtíží. Na konci roku 2018 proto Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR společně s námi (plicními) a praktickými lékaři spustilo zkušební – pilotní – screeningový program. Při něm vybraní praktičtí lékaři posílají nově vytipované rizikové pacienty do našich ordinací k preventivnímu vyšetření. Rizika jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do 1.–2. patra. Dosud se do tohoto projektu zapojilo 1300 lidí, které praktici poslali k pneumologům. K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich, a u jedné třetiny skutečně našli dosud nediagnostikovanou CHOPN. Z našich dat vyplývá, že „typickým“ nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let jednu krabičku denně,“ popisuje doc. Koblížek.

Pacienty se pokouší zachytit po vlastní ose i sami pneumologové. „Každoročně pořádáme veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, bohužel letos nám tyto aktivity zhatila pandemie,“ vysvětluje MUDr. Kos. I tradiční přednášková konference Den pro zdravé plíce bude letos online, lidé ji mohou sledovat 19. listopadu, od 9.–13. hodin, odkaz bude uveden na adrese:  www.copn.cz/cs/aktuality/pednkov-den-148. Další informace budou od 16. listopadu k dispozici také na www.denchopn.cz. 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
_________________________________________________________________________________________ 

 

České registry pacientů s rakovinou plic nemají v Evropě obdoby

Praha, 14. 10. 2020 - Devětašedesátiletý muž, kuřák, v jinak dobré fyzické kondici – takto vypadá typický pacient s rakovinou plic podle projektu Lucas, který mapuje cestu pacienta s karcinomem plicsedmi českými pneumoonkologickými centry. Lucas nyní nově pneumologové propojí s dalším registrem TULUNG, který se zaměřuje na pacienty s nemalobuněčným nádorem. Oba registry nemají v Evropě obdoby – Lucas je jediným registrem, který sleduje pacienty z celé republiky, a to jak s malobuněčným tak nemalobuněčným nádorem. Unikátnost registru TULUNG je zase v délce jeho existence, data totiž sbírá už od roku 2006. Účelem obou českých registrů je zmapovat a vyhodnotit péči o pacienty s nádory plic, a mít tak kvalitní data pro jednání se zdravotními pojišťovnami, které hradí nasazení nákladných léků.

„Naše odborná společnost se snaží všem pacientům dopřát tu nejlepší péči, kterou zdravotní systém finančně zvládne. Registry jsou pro nás nástrojem, který tento cíl umožňuje naplnit,“ řekla prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) na víkendovém trojlístku kongresů ČPFS, Hradeckých pneumologických dnů a Moravskoslezských pneumologických dnů. V současné době Lucas sleduje 2717 pacientů, což je 22 % nově diagnostikovaných z celé ČR. Dobrou zprávou je, že u více než 90 % vhodných pacientů vyšetřujeme genetiku nádoru, což umožňuje lépe zacílit léčbu. A že 77 % lidí v pneumoonkologických centrech dostává aktivní léčbu. Je tady vidět obrovská snaha a nyní i možnost lidem s rakovinou plic prodloužit život v co nejlepší kvalitě. Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií – nebo novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětlila na kongresu prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

Dříve se přežití u pacientů s karcinomem plic pohybovalo v řádu několika málo měsíců, nyní i v řádu let. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu, rakovina plic ročně usmrtí asi 5 500 těchto pacientů.

 

Plicní lékaři chtějí sledovat pacienty po covidu

Jdou za ministrem zdravotnictví

Praha, 14. 10. 2020 – Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a nechat si zkontrolovat plíce? Nebo vyčkat a přijít, až kdyby se mu špatně dýchalo? A jak by měl postupovat při jeho vyšetření lékař? Na tyto otázky odpovídá nový doporučený postup plicních lékařů, který o víkendu ladili na spojeném trojlístku kongresů České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS), Hradeckých pneumologických dnech a Moravskoslezských pneumologických dnech. Pneumologové také usilují o vznik tzv. dispenzární skupiny, do které by mohli pacienta po covidu zařadit a dlouhodobě sledovat případný dopad nemoci na plíce – s tímto návrhem oslovili ministra zdravotnictví, a to přímo na kongresu.

„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS.

„Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let.  Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Pneumolog by podle něj měl příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii, a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT. „Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400,doplňuje doc. Koblížek.

Rizikovým faktorem pro těžší průběh nemoci jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, obezita, špatná imunita, přítomnost dalších nemocí, především kardiovaskulárních, cukrovky, či chronických plicních nemocí. „Typickým případem, u něhož má nemoc těžší průběh, je obézní muž středního věku s cukrovkou a vysokým tlakem,“ dodává prof. Vašáková. Podle ní je třeba, aby se mezi lidmi přestal šířit strach, který oslabuje imunitu. Ta je pro boj s nemocí velmi důležitá.

Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco stále probíhající studie z hradecké nemocnice prozatím prokázala až u poloviny sledovaných ambulantně léčených „covidových“ pacientů za 12 týdnů po infekci částečně poškozené plicní funkce a u třetiny zbytkové změny ve struktuře plic, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Koronavirus není jedinou nemocí v Česku – varují plicní lékaři

Praha/Brno, 11. 10. 2020 – Koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku perou – zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii si „zaděláváme“ na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit – říkají plicní lékaři. O tomto a dalších tématech mluvili v pátek a sobotu na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny.

 Experti na plíce zabývali novinkami například z oblasti rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, tuberkulózy, plicních fibróz či astmatu. Virus ale stejně pronikal do řady přednášek. „Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí – 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. „Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob – těžkých kuřáků.“

Konkrétním příkladem dopadu nemoci covid-19 je jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může dle lékařů zle vymstít. „Omezením činnosti míst, kde zkoumáme a léčíme poruchy spánku, vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D. Podle autora přednášky na toto téma MUDr. Samuela Genzora se lidé, jimž se nedostane náležité léčby spánkových poruch, potýkají v budoucnu například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty nebo i s časným nástupem demence.

Plicní lékaři si také na kongrese navzájem sdíleli „covidové“ zkušenosti. „Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o „covidové“ pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů,“ popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout. Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. „Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem,“ komentuje prof. Vašáková. „Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty.“ Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových“ pacientů. Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných „covidových“ pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.

Poruchy spánku musely ustoupit covidu

Potíže z toho plynoucí se ohlásí později

Praha/Brno, 11. 10. 2020 – Covid-19 zmrazil činnost spánkových pracovišť, která zkoumají a léčí poruchy spánku. Studie s názvem Vliv pandemie covid-19 na spánkovou medicínu v České republice a na Slovensku prokázala, že se na jaře kvůli viru neuskutečnilo 1 900 nočních monitorací spánku, při nichž lékaři hledají, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. A navíc neproběhlo 1 000 léčebných procesů, při kterých lékaři pacientům nastavují vhodný režim, aby odstranili dechové zástavy (tzv. apnoe) a udrželi dýchací cesty průchozí (titrací terapie přetlakovým dýcháním).

 „Omezením činnosti těchto pracovišť kvůli covidu vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit, následky se bohužel projeví později,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D., s tím, že obvyklá čekací doba na těchto pracovištích se i v „dobách míru“ pohybuje v rozmezí od 4 do 9 měsíců. Výsledky studie představil na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny MUDr. Samuel Genzor z FN Olomouc. Podle něj se lidé, jimž se nedostane náležité léčby, později potýkají například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty, ale i s rychlejším nástupem demence – těmto nemocem by se přitom dalo předejít. „Apelujeme, aby k omezování nedocházelo – pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat,“ říká MUDr. Genzor. „Do naší laboratoře se lidé nejčastěji dostávají proto, že jejich problémy s dýcháním zpozoruje partner, velká část přichází na doporučení praktických lékařů. V době covidové bohužel došlo k útlumu všech odložitelných činností – což jsme si ověřili jak studií, tak z praxe. Například omezení preventivních prohlídek u praktických lékařů znamená úbytek pacientů, u nichž se na tento problém přijde,“ dodává. Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe a ta se týká přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.

V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť v ČR a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení. „V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení – počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne. Není pochyb o tom, že spánková medicína v Česku a na Slovensku byla těžce zasažena nemocí covid-19 a výrazné snížení počtu diagnostických a terapeutických výkonů může být považováno za jednu z vedlejších škod,“ dodává MUDr. Sova.

Výskyt tuberkulózy v romských osadách neklesá

Překvapivě pomáhá strach z covidu a karantény

Praha/Brno, 11. 10. 2020 – Neochota spolupracovat, negramotnost, výrazně rozdílné hodnotové orientace komplikují boj slovenských lékařů jak s tuberkulózou, tak nově s nemocí covid-19 v romských osadách. Na Slovensku žije v segregovaných osadách 300 tisíc Romů, vzdálených mnoho kilometrů od většinové společnosti. Bez přístupu k vodě, v nedobrých hygienických podmínkách a v nejasných rodinných konstelacích je téměř nemožné dohledat kontakty, a to jak u covidu, tak u tuberkulózy (TBC). Strach z nákazy koronavirem a karantény však vede k tomu, že se obyvatelé osad více hlídají.

Říká to doc. MUDr. Ivan Solovič, primář I. oddelenia pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie. Na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny přednesl téma TBC v romských osadách na Slovensku.

Existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby TBC zůstala v osadách pod kontrolou. Bez nich bychom se neměli šanci dozvědět, kdo s kým bydlí, kdo je matkou a kdo otcem dítěte apod. Pokud bychom se řídili oficiálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na TBC a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covidu-19,“ doplňuje doc. Solovič.

Asistenti tvoří prostředníky mezi jednotlivci v komunitě a mezi zdravotníky. Využívají edukační materiály v romském jazyce s obrázky. „Zvyšují efekt léčby v domácím prostředí. Ne vždy se nám ale podaří vybrat vhodného asistenta, někteří mají předsudky, mladé ženy často otěhotní a práci pak nezvládají. Někdy je taky problém ze strany zdravotníků, kteří mají předsudky a nechtějí spolupracovat s člověkem jiného etnika,“ popisuje pneumolog.

U tuberkulózy se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. V roce 2019 to bylo 214 případů TBC a 30 recidiv, z toho 76 u Romů, což je 35 % z celkového počtu, z toho z vyloučených romských osad to bylo 95 %. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní,“ pokračuje docent Solovič. Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní,“ dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covidem a TBC.
_________________________________________________________________________________________

Vyléčené z koronaviru by měl sledovat plicní lékař

Nemoc totiž může zanechat stopy

Praha, 22. 9. 2020 – Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy a měl by je proto sledovat odborník. Upozorňují na to čeští pneumologové v rámci Světového dne plic, který připadá na 25. září.

„Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové od tohoto léta systematicky sledujeme pacienty z Královehradeckého kraje, kteří prodělali onemocnění covid-19. Zaměřujeme se na případné pozdní následky v oblasti plic. Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina (65) se s covidem-19 léčila doma, menší část (14) v nemocnici. Téměř polovina (49 %) všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků (nejčastěji horšího dýchání – 21 %, kašle – 10 %, únavy – 17 % nebo bolestí na hrudníku – 9 %). Kromě toho 28 % z nich má po třech měsících stále porušený čich a 9 % chuť,“ popisuje dosavadní výsledky doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji (37 %) sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži (7 %) a některé další změny. U přibližně 20 % nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic (CT či RTG) ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně.“ Všechna šetření hradečtí lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru. Podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) vede cesta ke zdravým plicím přes pneumology. „Pacienti s covid-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně i když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče. Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,” říká prof. Vašáková. 

Podle předsedy Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislava Kosa, CSc., je covid-19 infekcí dýchacích cest. „Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit již známými preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady, a jako každý rok – nechat se očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“ doplňuje MUDr. Kos. Přínos plicních lékařů ve zvládání nemoci podle něj ocenila i European Lung Foundation, která udělila svoji letošní cenu ELF Award všem zdravotníkům a především těm, kteří pracují v pneumologii a podílejí se na zvládání covidové pandemie. Podrobnější informace o tom je možné najít na www.pneumologie.cz.
_________________________________________________________________________________________

 

Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pneumologové znovu otevírají ambulance – chtějí nemocné zachytit včas

Praha, 14. 9. 2020 – Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly dobrých zpráv. Tzv. stopping rules jsou zrušena – znamená to, že nemocným nikdo nebude brát moderní antifibrotické léky, když jejich plicní funkce poklesnou. Dosud jim hrozilo vysazení léčby, pokud se naměřené hodnoty jejich plicních funkcí dostaly pod určitou hodnotu – bez léčby se jejich doba dožití krátila na týdny, maximálně měsíce. Nemoc, která postupně pustoší plíce, jizví je, až nezbývá plocha na dýchání, zabíjí pacienty bez léčby do pěti let. Antifibrotická léčba umí prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu. Novinku zveřejňují pneumologové u příležitosti Týdne IPF, který začíná 14. září. Vybrané ambulance se pro zájemce o vyšetření otevřou 30. září.

 „U této nemoci je naprosto zásadní objevit ji včas a začít co nejdříve léčit tak, abychom její postup zpomalili. Dříve dokonce na léčbu dosáhli pouze ti, kterým plicní kapacita klesla na úroveň 80 % průměru zdravého jedince – což je málo. Nyní na moderní léčbu dosáhnou i s 90 %,“ říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Takto zavčas podaná léčba umí významně prodloužit život daného jedince.

Proto je zrušení „stopping rules“ pro pacienty a lékaře tak dobrou zprávou. „Po řadě jednání se nám podařilo dosáhnout zrušení vysazování antifibrotických léků u pacientů, jejichž plicní hodnoty klesly pod určitou úroveň. Těmto lidem pak po vysazení léčby zbývaly týdny, maximálně měsíce. Nyní – i když jim plicní funkce poklesnou – můžeme v léčbě pokračovat. Je to naprosto logické, protože to, že se jednorázově sníží kapacita plic, rozhodně neznamená, že lék nezabírá. Pacient se velmi často po poklesu stabilizuje a nadále se už drží na stejných hodnotách,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková Ph.D., předsedkyně ČPFS ČLS JEP. Od následujícího roku se antifibrotiky mohou léčit i lidé, kteří trpí jinými druhy fibróz, než idiopatickou – jsou to například pacienti s revmatoidní artritidou, kterou fibróza plic provází, nebo ti, jimž plíce zničila alergie na vdechovaný organický prach. Podle odhadů odborníků by mohlo jít až o 500 pacientů za rok, kterým by nasazení moderní léčby mohlo od nového roku prospět.

I letos otevírají plicní lékaři po celé republice dveře svých ambulancí všem, kteří mají podezření, že by mohli nemocí trpět. „Lidé si mohou 30. září nechat zkontrolovat plíce bez doporučení praktického lékaře a bez objednání. Kompletní seznam zapojených pracovišť je dostupný na www.plicnifibroza.cz, či www.pnemologie.cz,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Loni přišlo do 60 ambulancí více než 600 zájemců. Lékaři odhalili 165 plicních nemocí, podezření na IPF vyslovili u 22 pacientů, které si pozvali k podrobnějšímu vyšetření. Čtyři z nich poté uslyšeli jako konečnou diagnózu právě IPF a začali se léčit ve specializovaných pneumologických centrech.

IPF je onemocnění, které poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům, a i v klidu se nemohou nadechnout. Při poslechu plic slyší lékaři u pacienta zvuk, připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu.Jedním z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Podle registru pacientů s plicní fibrózou EMPIRE se v Česku s IPF nyní léčí 624 pacientů, v registru jich je celkem 1248. Lidé s IPF patří ke skupině, kterou by ohrozila případná nákaza koronavirem nejvíce. Proto jsou velmi opatrní. „Lidé s touto nemocí se musí chránit před jakýmkoliv nachlazením, chřipkou a samozřejmě covidem – dosud naštěstí neregistrujeme jediný případ pacienta s IPF, který by koronavirus chytil,“ doplňuje prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 5 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Více informací na: www.plicnifibroza.cz nebo na  www.mojemedicina.cz/ipf.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)

Sekce intersticiálních plicních procesů České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně IPF veliké úsilí. Mimo jiné se snaží šířit informace o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost. Organizace také založila registr IPF EMPIRE (European Multipartner IPF Registry), který kromě center v ČR zahrnuje i centra v dalších státech střední a východní Evropy. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných výsledků léčby této nemoci. Při zavádění nových léků na plicní fibrózu lze podle dat z registru vidět, kolik pacientů by z nového léku nebo léčebné metody profitovalo a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout. SIPP na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých intersticiálních plicních procesů (IPP). Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají obrátit se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta či o jeho léčbu. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.
_________________________________________________________________________________________

 

Včasná diagnóza rakoviny plic znamená život

Pomoci by měl pilotní screening

Praha, 28. 7. 2020 – Stačí několik málo měsíců a z diagnózy, která mohla znamenat operaci, léčbu a uzdravení se stává verdikt s fatálním koncem. Řeč je o rakovině plic, která v Česku ročně usmrtí asi

5 500 lidí – 85 % z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval. Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za jiné – méně vážné. Ve Světový den rakoviny plic (1. 8.) na to upozorňují čeští plicní lékaři. Snížit hrozivý poměr pacientů, u nichž se bojuje o co nejdelší přežití, je první na seznamu úkolů plicních lékařů. K jeho splnění vede podle odborníků prevence a včasný záchyt. A tomu by měl už příští rok významně pomoci pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků. 

„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkatodhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle ní tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu.

Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku

27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně.

Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. „Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy – tedy v první linii. „Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou ‚stovky‘ nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru. Při volbě léčby se tak otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci. Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha. Cestu pacienta s rakovinou plic českým zdravotním systémem sleduje dlouhodobě projekt Lucas (LUng CAncer focuS). V systému už má

2 456 lidí, osm z deseti pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci. Devět z deseti pacientů jsou nebo byli kuřáci. Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která přispívají do registru Lucas začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. „Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ uvádí prof. Vašáková. „Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje.“
_________________________________________________________________________________________



Tuberkulóza číhá – někdy pod povrchem

Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě 

Praha, 19. 3. 2020 – Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí. Na situaci upozorňují čeští plicní lékaři při Světovém dnu tuberkulózy (24. 3.). To uplyne přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza. Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr.

„Zajímá nás, co číhá pod hladinou. Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve. Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz - pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková. Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.

„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.

Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli takémyslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let. Mezi nemocnými jsou 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.  Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jinév montovnách. V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.

Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: https://tbc.uzis.cz. „Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik,“ říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.
_________________________________________________________________________________________

 

Plicní lékaři vedou s CHOPN lítý boj

Spolupracujícím nemocným kuřákům se otevřely dveře k moderní léčbě

Praha, 14. 11. 2019 – Naděje svítá těm, kteří mají chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), ale dosud nepřestali kouřit. Pokud spolupracují a kouření postupně omezí, mohou jim plicní lékaři předepsat moderní léky. Na ně zatím pacienti-kuřáci nedosáhli. V tuzemsku se to týká přibližně 45 000 z celkem 300 000 pacientů, kteří se s CHOPN léčí.

 „Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě. Většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit – závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit?“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. S nedostatkem vzduchu totiž pacient s CHOPN bojuje každý den a podle plicních expertů mu moderní léky umožní nabrat dech a bojovat jak s nemocí, tak se závislostí. „Kromě toho nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice s výrazným zhoršením příznaků (exacerbací), kde pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče. Pacienti s diabetem II. typu také dostávají léky, i když kouří nebo nedodržují dietu, podobně lidé s infarktem. Nevidíme důvod, proč by lidé s CHOPN, kteří se navíc snaží, měli být výjimkou,“ dodává prof. Vašáková.

Odborníci odhadují, že zatímco 300 000 lidí se s CHOPN léčí, dalších 300 000 o nemoci neví. „Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou. Pro ně pořádáme každoročně veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, který letos připadne na 20. 11., podporujeme screeningové akce. Zkrátka vyhlašujeme boj na všech frontách,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). Podle něj je CHOPN nejčastější příčinou transplantace plic – ročně jich lékaři provedou 42–44, 36 % z nich kvůli CHOPN.

ČOPN celoročně učí ty, kteří nemoc mají, správně používat inhalátory s léčivem. „Přibližně u poloviny pacientů se potkáváme s tím, že je neumí správně používat,“ komentuje MUDr. Kos. To ostatně potvrzuje unikátní průzkum Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, na kterém spolupracovala se 14 největšími plicními centry v republice a farmaceuty. „Správně léky inhaluje pouhých 40 % pacientů ze 700 sledovaných. U 60 % tak léky nemají šanci působit. My pak zbytečně předepisujeme stále dražší preparáty,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Jeho tým rozdělil použití práškových a aerosolových inhalátorů na pět základních kroků. „Největší slabiny jsme objevili v okamžiku, kdy má pacient co možná nejvíce vydechnout předtím, než inhaluje lék, což velmi často nedělá. Zejména pro starší ročníky je správné užívání inhalátoru složité a mnohdy připomíná gymnastické cvičení. Instrukce, které dostali před dlouhou dobou, se jim slévají, často užívají různé formy léků stejně, byť se například aerosolový inhalátor používá úplně jinak než práškový,“ vysvětluje doc. Koblížek nutnost kontroly správného užívání léku.

Přestože se CHOPN týká v drtivé většině kuřáků a lidí nad 50 let, poslední dobou se objevují pacienti mladší 40 let. „Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí vznik CHOPN dokonce i v pubertě,“ varuje doc. Koblížek. „Přibližně každý dvanáctý novorozenec se narodí předčasně. Tato skupina má 40% riziko rozvoje dlouhodobého postižení respiračního systému. Nedovyvinuté plíce jsou oslabené a náchylné k plicním nemocem, jako je CHOPN.“

Plicní lékaři se snaží snížit úmrtnost a výskyt CHOPN všemi prostředky. Nyní například běží pilotní screening, na němž spolupracují s praktickými lékaři – vše pod taktovkou Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Už v první fázi je jasné, že téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou, má CHOPN a dalších 28 % jiné postižení plic.

Pneumologové také tradičně lidem otevírají dveře 76 svých ambulancí, a kromě toho je možné si ve vybraných termínech nechat zkontrolovat plíce v obchodních domech u stánku ČOPN. Loni přišlo 1 480 zájemců, u 22 % z nich našli lékaři změny plicních funkcí. 

Kde se letos měří v čase od 12 do 19 hodin:
Hradec Králové, AuPark – 18. 11.
Praha, OC Nový Smíchov – 19. 11.
Olomouc, Galerie Šantovka – 20. 11.
Ústí nad Labem, OC Forum – 21. 11.

Kromě toho budou 20. 11. zpřístupněny ambulance vybraných plicních lékařů, seznam je na stránkách www.pneumologie.cz a www.copn.cz. Přednáškový den na téma CHOPN začne v Lékařském domě v Praze od 9 hodin dne 22. 11.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.
_________________________________________________________________________________________

 

Smrtelnou nemocí plic trpí tisíce lidí

Uleví jim včasná léčba – k té se ale dostávají pozdě

Praha, 10. 9. 2019Jako chůze po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu – tak zní při poslechu plic dech pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF). Smrtelným onemocněním, které postupně jizví plíce a člověk se nemůže nadechnout, trpí v Česku přibližně 2 000 lidí. Více než čtvrtině z nich se ale nedostává správné péče. Léčbu totiž pojišťovny platí pouze těm, kterým nemoc již pokročila a jejichž plicní kapacita klesla pod stanovenou hranici. Včasná léčba přitom může nemocným výrazně zkvalitnit život a prodloužit jej o více než polovinu. Na tento problém upozorňují pneumologové u příležitosti Týdne IPF, který začíná v pondělí 16. září.

„Nedává to smysl. Čtvrtina nemocných nedosáhne na nejnovější léčbu, protože se jejich nemoc se zatím „dostatečně nezhoršila“. Tedy jejich plicní funkce a kapacita plic není zatím tak zlá. Pacienti ví, co je čeká, přesto musí čekat, až se jejich nemoc zhorší natolik, aby mohli být vhodně léčeni. Je proto nutné změnit systém úhrad léčby ze strany zdravotních pojišťoven, aby se nemocní dostali k léčbě dříve,“ říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP, a dodává: „Pacienta s IPF sice nejsme schopni zcela uzdravit, ale díky moderním lékům umíme zpomalit rozvoj nemoci.“

IPF je onemocnění, které poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům a ani v klidu se nemohou nadechnout. Jedním z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Bez moderní léčby nemocní do 3 let umírají.

„Daří se nám, především díky osvětě mezi odbornou veřejností, zachycovat pacienty i v raném stadiu nemoci. Také úspěšně bojujeme s nesprávnou diagnostikou. Když jsme s léčbou IPF v tuzemsku začínali, lidé chodili do center pozdě. Teď řešíme opačný problém, chodí včas, ale my jim kvůli nastavenému systému úhrad léčby nejsme schopni pomoct,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.

Diagnostiku a především komunikaci se specializovanými centry pro diagnostiku a léčbu IPF může pneumologům a radiologům usnadnit i aplikace IPFchecker. Aplikace celý proces zjednodušuje a urychluje. Pneumolog například do IPFcheckeru zadá údaje z vyšetření a obratem zjistí, zda je třeba pacienta poslat do specializovaného pracoviště. Rovněž si může přes tuto usnadnit odeslání nemocného do některého ze specializovaných center, kde nemocné léčí.

Důležitou roli při zachycování nových pacientů s IPF hraje také den otevřených dveří ve vybraných plicních ambulancích. Lidé si mohou bez doporučení praktického lékaře a bez objednání nechat prověřit stav svých plic přímo u odborníků – plicních lékařů. Letos se dveře 61 ambulancí po celém Česku otevřou 18. září. Kompletní seznam zapojených pracovišť je dostupný na www.plicnifibroza.cz. „Před 2 lety jsem při dnu otevřených dveří u jedné z pacientek objevila podezření na IPF a odeslala ji do specializovaného centra. Po nasazení léčby v centru jsem viděla, jak se kvalita jejího života zlepšuje. Když jsme se setkaly poprvé, neustále kašlala a musela omezit spoustu aktivit, které ji dříve naplňovaly. Nedávno jsem ji potkala na koncertě, kde si užívala 2hodinový přednes hudby bez jediného zakašlání. Takové příhody mě utvrzují v tom, že osvěta o IPF má smysl. Nemocní se správnou léčbou by mohli žít úplně jiný život,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)

SIPP České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně IPF veliké úsilí. Mimo jiné se snaží šířit informace o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost. Organizace také založila registr IPF EMPIRE (European Multipartner IPF Registry), který kromě center v ČR zahrnuje i centra v dalších státech střední a východní Evropy. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných výsledků léčby této nemoci. Při zavádění nových léků na plicní fibrózu lze podle dat z registru vidět, kolik pacientů by z nového léku nebo léčebné metody profitovalo a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout.
SIPP na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých intersticiálních plicních procesů (IPP). Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají obrátit se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta či o jeho léčbu. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.
_________________________________________________________________________________________

 

V Česku má tuberkulózu 380 lidí

Počty nemocných klesly, pneumologové ale upozorňují na další rizika nákazy

Praha, 20. 3. 2019 – Vykašlávání krve, pocení, slabost, teplota, bolesti na hrudníku – to jsou některé z typických příznaků tuberkulózy, nemoci, kterou se nedaří i přes veškerou snahu zcela vymýtit. Čerstvá data Registru tuberkulózy říkají, že v České republice trpí touto nemocí 259 mužů a 121 žen. Loni na tuberkulózu v Česku zemřelo 18 lidí, což je o 7 méně než v roce 2017. Brzy uplyne 137 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, který nemoc způsobuje. Tento den (24. 3.) si lékaři po celém světě připomínají jako Světový den boje proti tuberkulóze.

 „Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Nesmíme však usnout na vavřínech. Za relativně nízkými počty nemocných je tvrdá práce českých pneumologů při včasném záchytu, rychlém nasazení léčby a řadě protiepidemických opatření,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou. Pneumologové například upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou. Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci. „Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu „dřímou“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a bacil se vzbudí. Nedokáží pak čelit vzniku tuberkulózy, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy tuberkulózou je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ vysvětluje prof. Vašáková. Plicní lékaři tak doporučují provést u všech, které čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – tzv. IGRA test. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, čelí dokonce až o 70 % vyššímu riziku nákazy tuberkulózou.

Nebezpečí nákazy tuberkulózou s sebou přináší také nedostatečné zdravotní kontroly tzv. agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Najímají je agentury, které je přidělují na základě poptávky do firem v Česku. „Měly by garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Jenom na Plzeňsku je podle něj kolem 10 % agenturních pracovníků. „Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ doplňuje MUDr. Šonka. Aktuální čísla z Registru tuberkulózy ukazují, že v Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku 52 %, což dalece převyšuje celorepublikový průměr. Ten činí 33 % a tuto nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců. „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří zde pracují např. v montovnách,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Průměrný věk nemocných je 50 let, přičemž nemocní cizinci jsou v průměru asi o 15 let mladší ve srovnání s nemocnými Čechy.

Počet nemocných dětí se drží již druhým rokem na 6 případech. Aby se pneumologům dařilo lépe odhalovat rizikové skupiny dětí, uspořádali loni vzdělávací cykly pro dětské praktické lékaře. Doporučili jim, aby s rodiči novorozeného dítěte vyplnili dotazník. „Jeho účelem je odhalit, zda se dítě nepohybuje v prostředí, kde by se mohlo nakazit, a pokud ano, navrhnout očkování proti tuberkulóze,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Téměř 800 vyšetření = 3 potvrzené nálezy vážné plicní nemoci

Idiopatická plicní fibróza – vzácné onemocnění, které je třeba objevit včas

Praha, 19. 2. 2019 – Šanci na delší a kvalitnější život dostali 3 lidé, u nichž lékaři potvrdili, že mají idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Nemoc, která ničí plicní sklípky, jizví plíce a znemožňuje člověku dýchat. Tito lidé, stejně jako téměř 800 dalších, využili nabídky plicních lékařů na vyšetření zdarma v rámci Týdne idiopatické plicní fibrózy. Jakmile lékaři diagnózu potvrdili, poslali nemocné do specializovaných center ke zvážení nasazení moderní léčby, která postup nemoci zásadně brzdí. Bez této léčby, která je v České republice dostupná pouhých 7 let, by jejich šance na přežití nepřesáhla 3 roky. Idiopatická plicní fibróza patří k vzácným onemocněním – a proto na ni lékaři upozorňují v rámci Dne vzácných onemocnění, který připadá na 28. února.

Idiopatická plicní fibróza je vzácné onemocnění, s nímž se lékař nesetkává denně. Je důležité, aby o této nemoci věděl a uměl ji rozpoznat. Při poslechu plic je slyšet charakteristický zvuk připomínající odepínání suchého zipu nebo chůzi po zmrzlém sněhu, tzv. krepitus. Lidé, kteří nemocí trpí, také mívají paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. U nemoci, jako je idiopatická plicní fibróza, je rychlost diagnózy naprosto zásadní, protože v pozdějších stadiích už pacientovi neumíme pomoci,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

S podezřením na tuto nemoc odešlo po Týdnu idiopaticképlicní fibrózy z ordinací pneumologů celkem 45 lidí. U 3 z nich ji další vyšetření definitivně potvrdila, u zbylých 42 lékaři našli jiné vážné plicní nemoci. U jednoho pacienta zhoubný a u druhého nezhoubný nádor plic, v jednom případě dokonce diagnostikovali srdeční selhání. U 90 příchozích objevili astma a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Do Týdne idiopatické plicní fibrózy se zapojilo 58 ambulancí ve 14 krajích, vyšetřit se přišlo 793 lidí, nejvíce v Praze (121) a v Hradci Králové (120), nejméně v kraji Zlínském (17).

„Nemoc se zpočátku projevuje zadýcháváním a kašlem, a protože se většinou vyskytuje až po šedesátce, řada nemocných nepovažuje pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev vyššího věku. Přisuzují to ztrátě kondice nebo následku kouření. Návštěvu lékaře tak oddalují a přicházejí pozdě,“ doplňujeMUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. Někdy projevy idiopatické plicní fibrózy zamění za jinou plicní či srdeční nemoc samotní lékaři. V centrech pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů se nyní léčí zhruba 50 % těch, co by moderní léčbu potřebovali a měli na ni nárok. Odborníci odhadují, že v tuzemsku trpí idiopatickou plicní fibrózou přibližně 2 000 lidí.„Akce, které pro odhalení zbylých pacientů pořádáme, nesou své ovoce. Díky nim se daří zachytit nemoc a nabídnout léčbu těm, kteří by jinak vyšetření odkládali,“ uzavírá MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně ambulantních pneumologů. Další Týden idiopatické plicní fibrózy i s otevřenými ambulancemi plánuje odborná společnost opět na podzim letošního roku.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých 7 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Více informací na www.plicnifibroza.cz
_________________________________________________________________________________________ 

 

Pneumologové vyšetřili plíce 1 480 lidem

U 22 % zřejmě našli chronickou obstrukční plicní nemoc

Praha, 13. 12. 2018 – Více než pětina lidí nemá plíce v pořádku – zjistili to čeští pneumologové při letošním Světovém dnu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Na stáncích v nákupních centrech a v otevřených ordinacích pneumologů vyšetřili plíce 1 480 zájemcům. Normální nález nemělo 22 % vyšetřených – to je o 10 % více než při stejné akci v loňském roce.

Preventivní vyšetření pořádal u příležitosti Světového dne CHOPN Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností (ČPFS) už popatnácté. Letos své dveře otevřelo 82 plicních ambulancí po celé republice. Zájemci mohli v listopadu využít měření plicních funkcí i na stáncích v obchodních centrech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové.

„Letos se přišlo nechat vyšetřit 1 480 zájemců – 835 jich navštívilo některou z ambulancí, 645 lidí přišlo ke stánku v obchodním centru,“ popisuje předseda ČOPN prim. MUDr. Stanislav Kos, CSc. a doplňuje: „Návštěvníkům lékaři provedli jednoduché vyšetření pomocí spirometrie. U 22 % z nich pojali podle naměřených plicních funkcí podezření na CHOPN a doporučili jim další vyšetření.“ Loni lékaři vyšetřili plíce 1 512 zájemcům, podezření na CHOPN zaznamenali u 12 % z nich.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 lidí o své nemoci neví. Zpočátku se onemocnění projevuje chronickým kašlem, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. „Pokud se nezačnou zavčas léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků, takzvanou těžkou exacerbací, na akutním příjmu českých nemocnic,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší.

Lidé by se měli o své zdraví starat celoročně a nečekat jen na veřejné preventivní akce. Pokud někdo dlouhodobě kašle nebo se zadýchává, měl by navštívit svého praktického lékaře kdykoliv během roku. Ten jej vyšetří a v případě podezření na plicní onemocnění odešle ke specialistovi,“ dodává předseda ČOPN Stanislav Kos.

Časný záchyt nemoci je pro prognózu zásadní. Čím dříve lékař CHOPN pacientovi zjistí, tím větší šanci má na úspěšnou léčbu. 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz. 

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz
_________________________________________________________________________________________ 

 

Plicní lékaři hledají 300 000 lidí s CHOPN

Pomůže jim screening

Praha, 13. 11. 2018 – „Hledá se 300 000“, takto by zněl titulek pomyslného inzerátu plicních lékařů, kteří se snaží najít ty, jež mají závažnou plicní nemoc a neví o tom. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) v ČR ročně „zabije“ 3 500 lidí, fatálním následkům choroby se lze přitom vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků. V počátečních stadiích ji však lidé zaměňují za astma, nebo její projevy ignorují. Od letošního října startuje dvouletý pilotní screeningový program, který pomůže odhalit nemoc včas. Plicní lékaři jej představují v rámci Světového dne CHOPN, jenž letos připadá na 21. listopadu.

Plošného screeningu se zúčastní lidé ve 13 krajích České republiky. Projekt realizuje Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) ve spolupráci s praktickými lékaři Společnosti všeobecného lékařství (SVL). „Vybraný plicní lékař začne úzce spolupracovat se 4 až 5 praktickými lékaři. Ti mu budou posílat rizikové pacienty k preventivní prohlídce. Podle plánů by tak během dvouletého projektu mělo touto prohlídkou projít až 7 000 rizikových osob. Člověk, který splní rizikové faktory, jako je věk nad 40 let, kouření průměrně 1 krabičky denně po dobu 10 let, zadýchávání se při klidné chůzi do prvního či druhého patra, může přímo oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu. Tedy i v případě, že jeho praktický lékař se projektu neúčastní. Seznam zapojených plicních lékařů uveřejní ÚZIS a ČPFS na svých internetových stránkách. Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, našli pneumologové CHOPN u 10–35 % účastníků,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS.

Právě včasné odhalení nemoci umožní efektivnější léčbu, což by reálně mohlo pomoci zkvalitnit život nemocných a snížit úmrtnost na CHOPN. Pilotní projekt, financovaný Evropským sociálním fondem (Operačním programem Zaměstnanost), ověří, zda by mohl být tento screening v budoucnu zaveden v České republice celoplošně.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 o své nemoci zatím neví. Zpočátku se nemoc projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. Pokud se zavčas nezačnou léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků (těžkou exacerbací) na akutním příjmu českých nemocnic. „Záchranky je přiváží ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení a vzplanutí nemoci je přímo ohrožuje na životě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. „Léčba exacerbace CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak zatěžuje zdravotní systém, protože drtivému počtu těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Kromě toho každá taková příhoda snižuje plicní funkce konkrétního pacienta.” CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. Kromě pilotního screeningového programu se pneumologové pokusí zachytit pacienty při tradičním dnu otevřených ambulancí plicních lékařů, jenž chystají v 82 ambulancích ve všech krajích České republiky. Lidem zde lékaři zkontrolují plíce pomocí spirometrie. Přesný seznam ambulancí, kde dveře otevřou, je k nahlédnutí na www.copn.cz a www.pneumologie.cz. „Loni jsme při této akci vyšetřili 1 512 lidí a u 12 % z nich podezření na CHOPN skutečně objevili,“ říká primář MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Kromě toho si lidé mohou nechat zkontrolovat stav plic na stáncích v obchodních domech, vždy od 12 do 19 hodin, a to:
17. 11. – Avion Shopping Park, Brno
18. 11. – Forum Nová Karolina, Ostrava
19. 11. – Aupark, Hradec Králové
20. 11. – Galerie Šantovka, Olomouc
21. 11. – OC Nový Smíchov, Praha 

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Největší pacientskou sekci spolku tvoří právě pacienti s CHOPN. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Lidí s tuberkulózou mírně ubylo

Praha, 21. 3. 2018 – Tuberkulózou v České republice loni onemocnělo 471 lidí, z toho 6 dětí. 23 pacientů nemoci podlehlo. Drtivě převládají muži, 31 % nemocných jsou cizinci. Nejvíce cizinců s TBC lékaři objevili v Plzeňském kraji. Obvykle si přitom drží prvenství v zastoupení cizinců s tuberkulózou Praha. Největší skok směrem nahoru zaznamenali v Jihomoravském kraji, a to o 19 na 66 pacientů.

Vyplývá to z nejnovějších předběžných statistik národního Registru TBC za loňský rok, které lékaři tradičně zveřejňují v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze. Den, kdy si připomínají odhalení bacilu Mycobacterium tuberculosis německým lékařem Robertem Kochem, letos opět připadá na 24. března.

„Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Rumuni a Bulhaři, kteří zde pracují v montovnách. Na jihu Moravy přispívají k vysokému číslu zejména vězni v místní vazební věznici, kteří si TBC donesli z civilního života. A nezanedbatelnou část nemocných na jižní Moravě, především v Brně, tvoří bezdomovci,“ vysvětluje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. „Čísla nám ukazují značný převis mužů – 344 z celkového počtu. Mezi nimi jsou vězni, bezdomovci, narkomani, závislí na alkoholu, kuřáci, cizinci na ubytovnách apod.“

Čísla podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), potvrzují fakt, že Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy na světě. „Důvodem je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. Nesmíme ale polevit a nadále se soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. Kolek. Podle předběžných údajů z registru za rok 2017 klesl počet nemocných dětí, a to z 10 na 6, všechny případy TBC byly mezi romskými dětmi. Průměrný věk pacientů s tuberkulózou je 50 let.

Plicní lékaři chtějí otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace pacientů s tuberkulózou. V současné době – jakmile zjistí u pacienta přítomnost tuberkulózy – jsou povinni jej izolovat. Pacient tak tráví týdny, někdy i měsíce v nemocnici.

„V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví 2 až 3 měsíce, dokud nejsou tzv. kultivačně negativní. Když si spočítáme, že 1 den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 000 korunám. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle právních předpisů musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie je Česká republika raritou – prakticky nikde jinde totiž všechny pacienty, a to včetně těch, kteří mají pouhé podezření na tuberkulózu, nezavírají. „Ještě v 50. a 60. letech minulého století dokonce chodili lidé s tuberkulózou do práce, protože to hospodářská situace vyžadovala. Jen ti s nejtěžší formou tuberkulózy zůstávali v léčebnách,“ říká prof. Vašáková.

V evropských zemích pacienty s TBC sledují stejně, jako jiné infekční pacienty – například HIV pozitivní. Zdravotní sestra je navštěvuje doma a kontroluje, zda užívají léky a nosí roušku. Tuberkulózní pacienty, kteří nemají vhodné rodinné zázemí, kontrolují dohledoví pracovníci hygieny a policie. „Severské země takový režim praktikují léta a nemají sebemenší problém s vyšším výskytem tuberkulózy v zemi,“ dodává prof. Vašáková.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.
__________________________________________________________________________________________ 

 

CHOPN nabývá na síle, život stojí 3 500 Čechů ročně

Praha, 13. 11. 2017 – Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se stává čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí doma i ve světě. Podle plicních lékařů se v nejbližších letech dostane až na třetí místo pomyslného mortalitního žebříčku. Na tuto plicní nemoc v ČR ročně zemře přes 3 500 lidí, tedy o 70 % více než v posledních 10 letech. Ve světě se roční úmrtnost šplhá k 3 milionům.

Podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., se s CHOPN v podobě chronického kašle, zadýchávání, únavy a vykašlávání hlenů potýká bezmála 700 000 Čechů. „Léčíme pouze 250 000 z nich. Přesně 145 000 mužů a 105 000 žen. Zbytek lidí o své nemoci neví. Přestože jim není dobře, k lékaři nejdou. Trápí se a zhoršují si CHOPN špatnými životními návyky, pobytem v prašném prostředí nebo kouřením,“ říká profesor Kolek. Léčba CHOPN je přitom v Česku na vysoké úrovni. Podle MUDr. Vladimíra Koblížka Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové, mají čeští pneumologové pro nejzávažnější případy k dispozici nejmodernější léčebné postupy, jako plicní transplantace, bronchoskopické výkony, léčbu pomocí domácích ventilátorů, kyslíku a řadu nových inhalačních léků. „Co se způsobů a možností týče, jsme na tom nejlépe ve střední Evropě. Jako jedna z mála evropských zemí máme k dispozici plně hrazenou augmentační léčbu. Ta účinně zpomaluje destrukci plicní tkáně a zlepšuje prognózu – prodlužuje život o více jak 5 let – u pacientů s genetickým deficitem. Ten je zodpovědný za časný vznik CHOPN u mladších lidí,“ vysvětluje lékař. Od roku 2013 má ČR moderní léčebné doporučení pro ambulance a rovněž unikátní databázi těžkých pacientů systematicky sledovaných v krajských a univerzitních nemocnicích. Péče o těžké pacienty je však velmi nákladná a její efekt není optimální. „Velká část plic je totiž v pozdní fázi onemocnění nevratně zničena,“ doplňuje MUDr. Koblížek.

Největší důraz čeští plicní lékaři kladou na účinnou primární prevenci vzniku této extrémně závažné choroby. „Boj proti cigaretové závislosti je nejúčinnějším nástrojem ve válce proti CHOPN. Dokáže zcela zastavit destrukci plic – zejména pokud k němu dojde v časné fázi choroby. Důležitým doplňkem primární prevence je časné cílené vyhledávání nemocných ve skupině osob s velkým rizikem jejího vzniku,“ říká MUDr. Koblížek Ph.D.

U těch, kteří o své nemoci ví a léčí se, se plicní lékaři často setkávají s tím, že neumí správně používat inhalátory, přes které dostávají do plic léčivé látky. „Jezdíme po republice a učíme seniory správnou inhalační techniku. Všechny nabádáme, aby se hýbali a ušli denně alespoň 4–5 tisíc kroků. Tělesná zdatnost je pro léčbu CHOPN nesmírně důležitá,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

V rámci Světového dne CHOPN, který letos připadá na 15. 11., zorganizoval ČOPN společně se Sekcí ambulantních pneumologů Den otevřených dveří v ambulancích plicních lékařů. V celkem 80 ordinacích po celé republice se 22. 11. otevřou dveře všem, kteří chtějí probrat svůj stav s plicním lékařem. „Přesný seznam míst najde veřejnost na stránkách www.copn.cz a www.pneumologie.cz. Loni jsme při podobné akci zkontrolovali 851 lidí a patologické nálezy zjistili u 120 z nich, vzpomíná MUDr. Kos.

Dalším místem, kde si mohou lidé zkontrolovat stav plic, jsou stánky v obchodních centrech. Zde budou plicní lékaři společně se zdravotními sestrami provádět měření funkčnosti plic – takzvanou spirometrii. V případě nálezu dostanou lidé doporučení ke svému spádovému lékaři.

Podle profesora Kolka jdou aktivity českých pneumologů ruku v ruce s aktivitami Evropské respirační společnosti (ERS), která má 34 000 členů. Díky společnému členství mají čeští plicní lékaři přímý přístup ke všem nejnovějším odborným informacím a společně také postupují v edukačních aktivitách pro veřejnost v rámci dlouhodobé kampaně Zdravé plíce pro život.

Kde se letos měří v čase od 12 do 19 hodin:

20. 11. – Hradec Králové, Aupark

21. 11. – Olomouc, Šantovka

22. 11. – Praha, OC Letňany

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie, hlavními směry odborného zaměření oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecné povědomosti o problematice plicních nemocí a organizování aktivit, sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Češi znají zdraví svých plic

Česká republika, 19. října 2017 – Idiopatická plicní fibróza (IPF) je zákeřné a nenápadně začínající plicní onemocnění, které ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, kteří se snadněji zadýchávají. Právě pro ně byly připraveny v rámci Světového týdne IPF akce, jež měly upozornit na včasnou diagnózu tohoto onemocnění a poskytnout možnost vyšetření od specializovaných lékařů.

Osvětová kampaň začala 15. září 2017 v Praze (OC Smíchov), kde byly pro návštěvníky nachystány informační stánky s odborníky – pneumology. O den později pokračovala v Brně (Avion Shopping park) a na závěr hostovala v neděli 17. září v Ostravě (Avion Shopping park). Specializovaní plicní lékaři pacientům provedli vyšetření potenciálních příznaků IPF a při podezřelém nálezu je zaslali na specializované plicní vyšetření.

Světový týden IPF se poté přesunul přímo do ordinací plicních lékařů. V pátek 20. září mohli lidé navštívit 68 pneumologických ambulancí po celé České republice a nechat se vyšetřit. Týkalo se to zejména těch, kteří se rychle zadýchávají při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychle se unaví nebo je trápí častý kašel a patří do rizikové skupiny. „Akce se zúčastnilo několik desítek ambulancí, především terénních, ale i při nemocnicích a plicních klinikách po celé České republice. Celkem bylo vyšetřeno 155 osob a bylo vysloveno šest podezření na onemocnění IPF. Při vyšetření pacientů byly zjištěny v cca 10-20 procentech případů odchylky ve funkčních parametrech při vyšetření funkce plic a těmto pacientům bylo navrženo jejich dovyšetření,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů České pneumologické ftizeologické společnosti (ČPFS) MUDr. Ivana Čierná Peterová.

 „V ordinacích jsme se setkali se zájmem ze strany pacientů, což nás velmi potěšilo. Věříme, že podobné akce mají velký význam z důvodu včasné diagnostiky a léčby plicních nemocí obecně a u IPF především. Díky nové moderní terapii s včasné diagnostice IPF je možno zlepšit kvalitu života a především i prognózu pacienta s IPF. Jako pneumologové se těšíme na další ročníky,“ dodává. Kampaň si dala za cíl informovat veřejnost o onemocnění IPF a upozornit na důležitost včasného rozpoznání příznaků. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit a pacient obvykle umírá do tří let. V opačném případě může vzdorovat roky a zvyšuje se u něj šance, že se dočká transplantace plic.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.
__________________________________________________________________________________________

 

Plicní fibrózu je třeba poznat včas. Málo známé nebezpečné onemocnění připomene osvětový týden

Praha, 14. září 2017 – Zadýchávání se při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychlá únava, kašel, v pozdějších fázích porucha okysličení krve. To jsou nejčastější projevy idiopatické plicní fibrózy (IPF), málo známého, ale velmi nebezpečného onemocnění dýchacího systému. Na nutnost včasné diagnózy budou od pátku 15. září upozorňovat akce, kterými se Česká republika zapojí do kampaně Světový týden IPF.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a takto nemocný se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.

Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají. Právě ty organizátoři zvouo tomto víkendu do tří měst, kde bude možné absolvovat základní vyšetření, které napoví více. Infostánky s odborníkem-pneumologem budou od 11 do 19 hodin připraveny v pátek 15. září v Praze (OC Nový Smíchov), o den později v Brně (Avion Shopping park) a na závěr v neděli 17. září v Ostravě (Avion Shopping park). Specializovaný plicní lékař pacientům provede vyšetření potenciálních příznaků, při podezření na IPF jej zašle na specializované odborné pracoviště.

Kdo z rizikových pacientů nebude mít cestu v uvedenou dobu do některého z tří největších měst Česka, nemusí zoufat. Ve středu 20. září se po celé republice otevřou dveře 68 ordinací plicních lékařů, kteří se budou věnovat každému, kdo projeví o preventivní vyšetření zájem. Seznam pracovišť, kde bude možné prohlídku bez objednání absolvovat, naleznou zájemci na webu www.plicnifibroza.cz.

Odborníci doporučují, aby lidé se zmíněnými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli právě na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření nepřesáhne dobu dvaceti minut. „Lékař si promluví s návštěvníkem ambulance o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic. Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Pořádající Sekce intersticiálních plicních procesů (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze velké úsilí, a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko.  
__________________________________________________________________________________________

 

Pneumologové zvou zadýchávající se lidi nad 45 let: přijďte se nechat vyšetřit

Praha, 14. září 2017– Lidé nad 45 let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají, jsou rizikovou skupinou s možným výskytem Idiopatické plicní fibrózy (IPF). Lidé ze Středočeského kraje, kteří splňují tato napovídající kritéria, si mohou zdraví svých plic přijít překontrolovat ve středu 20. září, kdy se celkem 20 specializovaných pneumologických ambulancí v regionu zapojí do Světového týdne IPF a otevře ve své ordinační době dveře zájemcům o preventivní vyšetření.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a takto nemocný se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Odborníci doporučují, aby lidé s popsanými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření nepřesáhne dobu dvaceti minut. „Lékař si promluví s návštěvníkem ambulance o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic. Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Ambulance ve Středočeském kraji, které budou IPF 20. září vyšetřovat:

Ordinace chorob plicních
Gürttlerová Elena
Palackého 5
222 928 360
Plicní ambulance Nem. Na Homolce
Hrouda Pavel, Šotola Mical, Voňková Kateřina
Roentgenova 2
257 273 006
Pneumo-host s.r.o.
Slováková Alena
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Pneumo-host s.r.o.
Skácel Zdeněk
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Pneumo-host s.r.o.
Pekárek Zdeněk
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Plicní ambulance Poliklinika Kartouzská
Stachová Ivana
Kartouzská 6
723 178 758
Plicní ambulance Poliklinika Kartouzská
Zatloukalová Ivana
Kartouzská 6
257 329 639
Next Clinic-Ambulance Gepamed
Vlachová Alena
Jugoslávských partyzánů 15
273 130 991
Poliklinika
Povýšilová Lenka
Pod Mariánkou 1906
233 353 434
Pneumologie - Poliklinika Nové Butovice
Kalina Pavel
Seydlerova 2451
296 113 283
Plicní klinika Bulovka (/OC Letňany)
předn. doc. Pauk Norbert
Budínova 67/2
266 082 080
Poliklinika Budějovická, Medicon
Bártů Václava
Budějovická
261 006 456
Nem. Rudolfa a Stefanie
Bláhová Markéta, Bláha Michal
Máchova 400
317 724 044
Plicní interna s.r.o.
Havlíková Alena
Žižkova 418/3
317 756 538
Ordinace plicního lékaře
Čierná-Peterová Ivana, Kopecká Pavlína, Švehlová Jana
Na Kopečku 199
228 850 828
Pneumologie a ftizeologie CZP Jirny
Bártíková Irena
Tovární 19
326 814 010
Ambulance plicních nemocí s.r.o.
Ryndová Jitka
V. Klementa 865
326 997 544
Respiro-MB s.r.o. - Plicní amb.
Baerová Michaela
Jaselská 181
774 367 316
Plicní ordinace
Dindoš Ján
Kojetická 1021
315 685 498
Medibre s. r. o.
Brejchová Martina
Masarykova 47/105
733 636 850


Seznam všech ambulancí v České republice, kde je možné prohlídku absolvovat, najdou zájemci na webu www.plicnifibroza.cz. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.

Pořádající Sekce intersticiálních plicních procesů (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze velké úsilí, a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko.  
__________________________________________________________________________________________

 

Pneumologové: díky zákonu klesne počet plicních nemocí

Plicní lékaři slaví výročí, Světový den bez tabáku a zákaz kouření

Praha, 30. 5. 2017 - Ústup závažných plicních chorob jako jsou rakovina plic, chronická obstrukční plicní nemoc nebo astma, čekají v nejbližších letech čeští plicní lékaři. Důvodem je zákon, který od 31. 5. 2017 zakazuje kouření v restauracích a dalších krytých veřejných prostorách. Na stejný den připadá i Světový den bez tabáku. Plicní nemoci jenom v tuzemsku připraví ročně o život více než 10 000 lidí, léčba stojí miliony korun, za nejčastější rizikový faktor vzniku respiračních chorob označují lékaři kouření, a to jak aktivní, tak pasivní.

Aby oslavili zákon, světový den a zároveň 10 let České aliance proti chronickým respiračním nemocem (ČARO), uspořádali dnes pneumologové výroční konferenci Plicní nemoci a kouření – 10 let boje za zdravé plíce. Přijel i předseda Globální aliance proti chronickým respiračním onemocněním Světové zdravotnické organizace (WHO) Nikolai Khaltaev.

„Za zákon jsme bojovali řadu let. Ze zkušeností ze světa totiž víme, že represe v podobě vyšší ceny cigaret, daně z prodeje tabákových výrobků a zákazy kouření na veřejných místech opravdu fungují. To, že se povedlo zákaz prosadit i u nás považujeme za obrovské zadostiučinění. Dostali jsme se do skupiny zemí, kde už zákon léta funguje, jako je Irsko, Španělsko, Itálie či Řecko. Na zákon zatím čeká Rakousko a některé části Německa,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda ČARO a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Jak uvedl Dr. Nikolai Khaltaev, plicní nemoci mají ve světě na svědomí každé 5 úmrtí. „Léčba onemocnění plic ročně v Evropě stojí 380 miliard EUR. Například  CHOPN celosvětově zabije 3,4 milionu lidí za rok a náklady na léčbu se pohybují kolem 140 miliard EUR. Tuto nemoc z 90 % zapříčiňuje právě kouření,“ říká Khaltaev.

Podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc. z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN jsou v české populaci tři čtvrtiny nekuřáků. „Čekáme proto, že se i u nás zvýší příjem pohostinského průmyslu a že stejně jako v jiných zemích bude také většina kouřící čtvrtiny obyvatel nekuřácké prostředí podporovat. O několik procent klesne prodej cigaret - někteří přestanou kouřit, protože zákaz pro ně bude poslední kapka. Jiní kouření omezí - musí s cigaretou ven - a hlavně méně mladých začne,“ říká prof. Králíková. S tím souhlasí profesor Kolek, podle něhož například děti budou vnímat, že kouření a jídlo nejdou dohromady. 

Podle prof. Králíkové omezí kuřáci i kouření doma. „Všimnou si, jak příjemné je prostředí bez zápachu. Proto byl o zákon takový boj. Nekuřácké prostředí je benefitem jak pro stát, tak pro pohostinství, pro zdravotnictví  - klesne například počet akutních srdečních infarktů, o samotných kuřácích nemluvě. Naši pacienti se na zákon moc těší - zakouřená hospoda byla pro ně typickým místem, které je lákalo opět sáhnout po cigaretě,“ doplňuje prof. Králíková, které vede Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze. 

V současnosti bojují čeští pneumologové s vysokými počty pacientů s CHOPN (cca 800 000), astmatiků (cca 800 000), s rakovinou plic, kdy každý rok přibude zhruba 6 000 nově nemocných. „Alarmující je stálý vzestup karcinomu plic u žen, u nichž je druhou nejčastější příčinou úmrtí. Kuřákům se snažíme od závislosti pomoci, ne jen něco zakazovat bez podání pomocné ruky. Proto provozujeme centra pro odvykání kouření,“ doplňuje prof. Kolek.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Tuberkulózy je méně – přesto ji mají stovky lidí

Rapidně vzrostl počet cizinců s TBC

Praha, 21. 3. 2017 – Počet lidí s TBC v tuzemsku meziročně klesl, a to o 22 osob. Lékaři odhalili TBC u 496 lidí. Zvyšuje se však počet cizinců nemocných tuberkulózou. V Praze dokonce podíl cizinců dosáhl 50 % ze všech nemocných. Plicní lékaři se potýkají s tuberkulózními pacienty, kteří nejsou pojištěni, jejich léčba stojí statisíce korun.

TBC lékaři připomínají v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze, který je 24. března. Letos je to 135 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil bacil Mycobacterium tuberculosis, jenž TBC způsobuje.

„Řešíme rostoucí počet nepojištěných cizinců, kteří přijíždějí do České republiky z východní Evropy za prací, většinou ilegální. Léčba TBC stojí od 60 tisíc až po 300 tisíc korun, podle komplikovanosti onemocnění. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle zákona a vyhlášky musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí. Náklady na léčbu těchto pacientů v českých zařízeních přesahují 3 miliony korun ročně,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Situaci s nepojištěnými cizinci, u kterých se v ČR zjistí tuberkulóza, řeší v současnosti plicní lékaři s Ministerstvem zdravotnictví. „V této souvislosti vydá Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností doporučený postup pro poskytovatele pracovně lékařských služeb a pro praktické lékaře pro dospělé, aby v rámci prováděných vstupních prohlídek u uchazečů o zaměstnání, kteří k nám přijíždějí ze zemí s výskytem TBC vyšším než 40 případů na 100 000 obyvatel, nařídili potřebná odborná vyšetření k vyloučení TBC,“ vysvětluje náměstkyně ministra a hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Podle aktuálních údajů z národního Registru TBC klesl počet lidí s multirezistentní formou TBC a to z 11 v roce 2015 na loňských 5. Tito pacienti nereagují na obvyklou léčbu a v nemocnici tak tráví měsíce i roky.

Podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), patří Česká republika k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Důvodem je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. V současnosti máme dostatek očkovací látky pro rizikové děti, léků i diagnostických testů. Nesmíme polevit. Je třeba se soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. Kolek. Jak připomněl, léky jsou dostupné bez doplatků a lůžek pro nemocné je dostatek.

Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, ukazují letošní data především nárůst TBC u cizinců. Celková čísla za všechny tuberkulózně nemocné se nebudou výrazně lišit od čísel za rok 2015. Podle předběžných údajů loni tuberkulózou onemocnělo 337 mužů a 159 žen, na nemoc zemřelo 19 lidí. Kromě Prahy je nad celorepublikovým průměrem kraj Plzeňský, Ústecký, Liberecký a Pardubický. Průměrný věk nemocných je 51 let. U dětí (do 15 let) se TBC objevila v 9 případech.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déle déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

14 krajů – 4 vážné nálezy

U plicních lékařů se nechalo na IPF vyšetřit přes 1400 lidí

Praha, 13. února 2017 – Přes 1 400 lidí zavítalo v rámci Týdne idiopatické plicní fibrózy (IPF) do ordinací plicních lékařů ve 14 krajích a nechalo se prohlédnout. Ve 4 případech našli pneumologové IPF, u desítek dalších přišli na jiné plicní nemoci. Lékaři nyní zveřejnili výsledky loňské akce a tvrdí: letos ji zopakujeme! Včasný záchyt jim totiž umožní nasadit léčbu, která smrtelnou nemoc zbrzdí. IPF, na níž v tuzemsku ročně zemřou desítky pacientů, připomínají pneumologové v rámci Dne vzácných onemocnění. Ten letos připadá na 28. února.

„Týden IPF, při které jsme lidem nabídli možnost nechat se vyšetřit bez doporučení, zdarma v 45 ambulancích ve všech krajích ČR, přinesl ovoce. U pacientů, kde se podezření na IPF potvrdilo, jsme nasadili léčbu, která nemoc zpomalí a zachová kvalitu života. V desítkách případů jsme odhalili chronickou obstrukční plicní nemoc, astma, chronickou bronchitidu a srdeční choroby. Zachytili a nabídli jsme léčbu lidem, kteří by jinak vyšetření odkládali.Proto chceme letos na podzim akci zopakovat v ještě větším měřítku,“ doplňuje MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně ambulantních pneumologů. Nejvíce lidí přišlo do ordinací otevřených v Praze (409) a Moravskoslezském kraji (162). „Při měření jsme vyšetřili celkem 21 žen a 20 mužů. Z toho bylo 17 nálezů. Celkem 6 pacientů jsme poslali na podrobnější vyšetření k úplnému vyvrácení IPF,“ komentovala MUDr. Jana Kociánová, která se do akce na Ostravsku zapojila.

„Čeští pacienti sice chodí do nemocnice a na pohotovost s každou virózou, ale paradoxně podceňují příznaky chronických nemocí a ignorují je,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. „V případě IPF je rychlost diagnózy naprosto zásadní, v pozdějších stádiích nemoci už pacientovi neumíme pomoci,“ doplňuje prof. Vašáková.

Jak je důležité zachytit nemoc v raném stádiu, dokazuje i případ Františka Poura (72) z Písku, kterému lékaři IPF diagnostikovali před 4 roky. Nemoc jej ale trápí mnohem déle. Jeho plicní lékařka nerozeznala IPF v počátku a téměř 3 roky předepisovala panu Františkovi kortikoidy v inhalátorech. Tato léčba panu Františkovi nemohla pomoci. K jinému plicnímu lékaři – do Strakonic - se dostal až po dlouhých letech trápení. Ten jej okamžitě odeslal do pražské Thomayerovy nemocnice, kde se pan František po patřičných vyšetřeních dozvěděl správnou diagnózu. „Vůbec jsem netušil, co nemoc obnáší, tak jsem hledal informace na internetu a prožíval nelehké chvíle, když jsem četl, jakou má nemoc prognózu,“ popisuje pan František. Lékařka z Thomayerovy nemocnice nabídla pacientovi účast v klinické studii, a František začal užívat nejmodernější léky, které IPF zpomalily. Nemoc však kvůli prvotní špatné diagnóze pokročila. „V tomto počasí se pohybuji jenom po bytě, sebemenší námaha mě zbaví dechu a musím se jít na chvíli nadýchat z kyslíkového přístroje. Těším se na jaro, kdy mohu vyrazit na kratší procházky,“ říká František Pour, o kterého se stará manželka.

Pro nemoc IPF je charakteristický zvuk, připomínající odepínání suchého zipu – krepitus. Ten lze slyšet při poslechu dýchání fonendoskopem. Lidé, kteří nemocí trpí, často mívají také tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. V tuzemsku nyní funguje 17 Centerdiagnostiky a léčby intersticiálních plicních procesů, na něž se mohou pacienti a lékaři obrátit. Jejich seznam, včetně kontaktů, je uveden na: www.plicnifibroza.cz v záložce O idiopatické plicní fibróze.

O Idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stádiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic.
__________________________________________________________________________________________

 

Na CHOPN loni zemřelo 3 500 Čechů

Praha, 15. 11. 2016 – Chronický kašel, zadýchávání, únava, vykašlávání hlenů … s těmito potížemi, typickými pro Chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), se potýká přibližně 800 000 Čechů. Plicní lékaři však léčí pouze 250 000 z nich. Zbytek nemocných o tom, že má CHOPN, neví. Přestože jim není dobře, k plicnímu lékaři nejdou. Nemoc se postupně zhoršuje a každoročně na ni umírá čím dál více nemocných – upozorňují na to plicní lékaři v rámci Světového dne CHOPN, který letos připadá na 16. listopadu.

Za rok 2015 se počet úmrtí na CHOPN v ČR vyšplhal na 3 500 – nejvíce za posledních 10 let. Vyplývá to z nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Pro srovnání – v roce 2007 na nemoc zemřelo zhruba o 1 500 lidí méně. „Příčin je několik – lidé se dožívají vyššího věku, a tak se zkrátka k CHOPN „propracují“. Vznik a průběh nemoci však ovlivňuje stále dramatičtěji znečištěné ovzduší. Působí dlouhodobě, takže bohužel až nyní sklízíme „plody předchozích inverzí,“ říká MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové.

Přestože Česká republika patří v možnostech léčby plicních chorob k nejlepším v Evropě, většina pacientů si pro léky nepřijde. O nemoci totiž neví. „Vyzvali jsme proto 350 plicních ambulancí, aby 24. listopadu nabídli lidem bezplatné vyšetření, které by nemoc odhalilo včas,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem. Seznam jednotlivých ambulancí a lékařů najdou zájemci na stránkách pneumologie.cz, v sekci Pro veřejnost. Lékaři tak nejenom dostanou šanci odhalit nemoc, ale také zkontrolovat, zda se neschovává za něco jiného. Například za srdeční potíže nebo zápal plic. „Novější poznatky o nemoci ukazují, že se CHOPN s astmatem může překrývat. To se týká přibližně 15 % nemocných. Ne všichni o tomto překryvu ví a užívají léky, které jim pomohou nemoc zvládat,“ vysvětluje prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Zatímco pro CHOPN je typická dušnost a vykašlávání hlenů, u astmatu lidé trpí záchvaty a jejich kašel je suchý a dráždivý.

V boji s CHOPN se evropští plicní lékaři přesouvají na pole personalizované léčby. „Volíme léčbu přesně podle typu pacienta. CHOPN má mnoho podob a každé z nich jsme schopni čelit na míru šitou léčbou,“ doplňuje prof. Kolek. „Je škoda, že i v dnešní době se mnoho lidí zbytečně nechá nemocí omezovat a nezajde včas k odborníkovi. Trápí se, aniž ví proč, a zhoršuje si nemoc špatnými životní návyky, pobytem v prašném prostředí nebo kouřením.“

Zájemce, kteří nabídku plicních lékařů využijí a dojdou si nechat zkontrolovat funkce svých plic, čeká podle prim. Kosa nebolestivé, spirometrické vyšetření. Návštěvníky, u nichž lékaři zjistí dýchací poruchy, dostanou možnost se objednat na další specializované vyšetření.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie, hlavními směry odborného zaměření oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecné povědomosti o problematice plicních nemocí a organizování aktivit, sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Nemoc ničí plíce a zabíjí

Naději pacientům přináší včasná léčba

Praha, 15. září 2016 – O kyslík bojuje kvůli smrtelné nemoci čím dál více lidí. Idiopatická plicní fibróza (IPF) ročně v České republice zabije desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Na IPF upozorňují lékaři v rámci Světového týdne IPF, který startuje 17. září.

Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. 

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztrátu kondice, či následek kouření. Mohou oddalovat návštěvu lékaře a velmi často, když už se k ní odhodlají, odchází domů utvrzeni ve svém přesvědčení, že „jenom“ stárnou,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. To potvrzuje i příběh bývalého tiskaře, Radima Součka (73), který zhoršenému dýchání nepřikládal zprvu žádný význam. „Říkal jsem si – co taky chceš? Už seš starší, není divu, že se ti hůř dýchá,“ popisuje situaci Radim Souček. Potíže s dýcháním se však zhoršovaly a tak pan Souček vyrazil za plicní lékařkou. „Když jsem jí o tom řekl, že hůř dýchám, původně tomu nepřikládala větší důraz, ještě jsme na téma žertovali, že potíže s dýcháním má i ona. Po čase jí to však nedalo a poslala mě na specializované oddělení do nemocnice v Krči. A tam už padla finální diagnóza – plicní fibróza,“ vzpomíná pacient. Odborníci se tak rozhodli vyjít lidem vstříc a zorganizovali dny otevřených ambulancí, kam mohou přijít bez doporučení, poradit se a nechat vyšetřit plicními lékaři.

Jak prof. Vašáková uvádí, IPF lékaři často diagnostikují pozdě, v pokročilém stádiu. Projevy IPF jsou lehce zaměnitelné za jiné plicní či dokonce srdeční nemoci. „IPF je možné jasně určit při poslechu – lékař slyší charakteristický zvuk, připomínající odepínání suchého zipu. Lidé, kteří nemocí trpí, mívají také tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka,“ jmenuje prof. Vašáková. 

Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stádiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. „Pacienti s pokročilou plicní fibrózou mohou být po komplexním přešetření kandidáty transplantace plic. V konečných fázích nemoci jsou pacienti zcela odkázáni na kyslík, případně pocit nedostatku kyslíku můžeme mírnit i opiáty,“ říká prof. Vašáková. Rychlost a včasnost diagnózy je pro další průběh nemoci naprosto klíčová. V časných a málo pokročilých fázích nemoci totiž dovedeme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků. Proto by ambulantní lékaři měli při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam nyní doputuje pouhá čtvrtina z odhadovaných 2 000 pacientů s IPF. 

Co nejpřesnější informace o nemoci má přinést registr idiopatické plicní fibrózy - EMPIRE, do něhož se připojují evropské země, jako například Slovensko, Maďarsko, Polsko, Srbsko, či Chorvatsko. V současné době je v registru 984 pacientů, z toho 610 z ČR, 71 z Maďarska, 184 z Polska, 28 ze Srbska a 91 ze Slovenska. Odhadem nemocí ve světě trpí 5 milionů lidí. IPF se převážně vyskytuje u osob starších 45 let, spíše mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou dosud známy. „Víme o vlivu genetiky, kouření, či dlouhodobém pobytu v prašných prostorách,“ dodává prof. Vašáková. 
Aby se povědomí o nemoci rozšířilo mezi veřejnost, otevřou se letos poprvé - v rámci Světového týdne IPF - ambulance plicních lékařů lidem v celé České republice. Letos vychází pacientská brožura, nemoci se věnuje také portál www.plicnifibroza.cz, který nabízí kontakty na odborníky a informace o možnostech účasti v klinických studiích.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)
SIPP České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze veliké úsilí a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku a přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných léčebných výsledků této nemoci, při zavádění nových léků na plicní fibrózu dle údajů z registru lze vidět, kolik pacientů pro daný lék či klinickou studii mohou lékaři využít, a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout.
SIPP také na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých IPP. Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta, či jeho léčbu obrátit. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.
__________________________________________________________________________________________

 

PLICNÍ LÉKAŘI BOJUJÍ ZA PACIENTY S CHOPN

S chronickou obstrukční plicní nemocí se potýká 800 000 lidí

Praha, 11. 11. 2015 – Dušnost, chronický kašel, únava, vykašlávání hlenů – to jsou typické příznaky chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která v České republice trápí přibližně 14 % dospělých. I přes všechno úsilí plicních lékařů se daří léčit pouhou třetinu nemocných, téměř půl milionu lidí o své diagnóze neví. Celkový počet – 800 000 pacientů se nemění, loni přímo kvůli CHOPN zemřelo 3500 lidí, což je pětatřicetkrát více než na astma. 

„Zhruba 80 % všech případů CHOPN má na svědomí kouření. Nemoc je následkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Nejčastěji začnou pacienti pociťovat první příznaky po čtyřicítce, mnohdy je však přecházejí a plicního lékaře navštíví až v pokročilé fázi. Stává se, že jsou do nemocnice dovezeni až v dramatickém stavu dechové tísně a vyžadují léčbu na jednotce intenzivní péče,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc a předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle něj je situace stejně dramatická i ve světě, kde se s CHOPN potýká přes 200 milionů lidí a péče o ně stojí kolem 200 miliard EUR ročně. CHOPN nelze vyléčit, léky však umí výrazně zpomalit zhoršování stávajícího stavu a zmírnit potíže nemocných. 

Čeští plicní lékaři věří, že se situace zlepší – a to ze třech důvodů: novým typům a kombinacím léčby, pacientské organizaci a výzkumu, na kterém pracují s kolegy po celém světě. „Naši pacienti dostávají nejmodernější léčbu. Aby zafungovala, musí ji správně užívat. K tomu je nutné, aby spolu lékaři a pacienti dobře komunikovali,“ vysvětluje profesor Kolek. Proto se čeští pneumologové zapojili do mezinárodního výzkumu CHOPN. „Letos byla díky nám vytvořena rozsáhlá studie s téměř 4000 pacienty, sledující výskyt a podobu CHOPN v 11 zemích střední a východní Evropy. Výsledkem dosud největší studie svého druhu je přesný popis nemocných s touto diagnózou, který nám umožní dobře volit léky, které pomohou pacientům žít déle, kvalitněji a s co nejnižší potřebou návštěv nemocnice.

Vyléčené z koronaviru by měl sledovat plicní lékař

Nemoc totiž může zanechat stopy

 

Praha, 22. 9. 2020 – Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy a měl by je proto sledovat odborník. Upozorňují na to čeští pneumologové v rámci Světového dne plic, který připadá na 25. září.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové od tohoto léta systematicky sledujeme pacienty z Královehradeckého kraje, kteří prodělali onemocnění covid-19. Zaměřujeme se na případné pozdní následky v oblasti plic. Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina (65) se s covidem-19 léčila doma, menší část (14) v nemocnici.Téměř polovina (49 %) všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků (nejčastěji horšího dýchání – 21 %, kašle – 10 %, únavy – 17 % nebo bolestí na hrudníku – 9 %). Kromě toho 28 % z nich má po třech měsících stále porušený čich a 9 % chuť,“ popisuje dosavadní výsledky doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji (37 %) sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži (7 %) a některé další změny. U přibližně 20 % nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic (CT či RTG) ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně.“ Všechna šetření hradečtí lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru. Podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) vede cesta ke zdravým plicím přes pneumology. „Pacienti s covid-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně i když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče. Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,” říká prof. Vašáková. 

Podle předsedy Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislava Kosa, CSc., je covid-19 infekcí dýchacích cest. „Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit již známými preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady, a jako každý rok – nechat se očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“ doplňuje MUDr. Kos. Přínos plicních lékařů ve zvládání nemoci podle něj ocenila i European Lung Foundation, která udělila svoji letošní cenu ELF Award všem zdravotníkům a především těm, kteří pracují v pneumologii a podílejí se na zvládání covidové pandemie. Podrobnější informace o tom je možné najít na www.pneumologie.cz

Přejít na: