Tiskové zprávy

V Česku má tuberkulózu 380 lidí

Počty nemocných klesly, pneumologové ale upozorňují na další rizika nákazy

Praha, 20. 3. 2019 – Vykašlávání krve, pocení, slabost, teplota, bolesti na hrudníku – to jsou některé z typických příznaků tuberkulózy, nemoci, kterou se nedaří i přes veškerou snahu zcela vymýtit. Čerstvá data Registru tuberkulózy říkají, že v České republice trpí touto nemocí 259 mužů a 121 žen. Loni na tuberkulózu v Česku zemřelo 18 lidí, což je o 7 méně než v roce 2017. Brzy uplyne 137 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, který nemoc způsobuje. Tento den (24. 3.) si lékaři po celém světě připomínají jako Světový den boje proti tuberkulóze.

 „Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Nesmíme však usnout na vavřínech. Za relativně nízkými počty nemocných je tvrdá práce českých pneumologů při včasném záchytu, rychlém nasazení léčby a řadě protiepidemických opatření,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou. Pneumologové například upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou. Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci. „Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu „dřímou“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a bacil se vzbudí. Nedokáží pak čelit vzniku tuberkulózy, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy tuberkulózou je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ vysvětluje prof. Vašáková. Plicní lékaři tak doporučují provést u všech, které čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – tzv. IGRA test. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, čelí dokonce až o 70 % vyššímu riziku nákazy tuberkulózou.

Nebezpečí nákazy tuberkulózou s sebou přináší také nedostatečné zdravotní kontroly tzv. agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Najímají je agentury, které je přidělují na základě poptávky do firem v Česku. „Měly by garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Jenom na Plzeňsku je podle něj kolem 10 % agenturních pracovníků. „Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ doplňuje MUDr. Šonka. Aktuální čísla z Registru tuberkulózy ukazují, že v Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku 52 %, což dalece převyšuje celorepublikový průměr. Ten činí 33 % a tuto nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců. „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří zde pracují např. v montovnách,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Průměrný věk nemocných je 50 let, přičemž nemocní cizinci jsou v průměru asi o 15 let mladší ve srovnání s nemocnými Čechy.

Počet nemocných dětí se drží již druhým rokem na 6 případech. Aby se pneumologům dařilo lépe odhalovat rizikové skupiny dětí, uspořádali loni vzdělávací cykly pro dětské praktické lékaře. Doporučili jim, aby s rodiči novorozeného dítěte vyplnili dotazník. „Jeho účelem je odhalit, zda se dítě nepohybuje v prostředí, kde by se mohlo nakazit, a pokud ano, navrhnout očkování proti tuberkulóze,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Téměř 800 vyšetření = 3 potvrzené nálezy vážné plicní nemoci

Idiopatická plicní fibróza – vzácné onemocnění, které je třeba objevit včas

Praha, 19. 2. 2019 – Šanci na delší a kvalitnější život dostali 3 lidé, u nichž lékaři potvrdili, že mají idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Nemoc, která ničí plicní sklípky, jizví plíce a znemožňuje člověku dýchat. Tito lidé, stejně jako téměř 800 dalších, využili nabídky plicních lékařů na vyšetření zdarma v rámci Týdne idiopatické plicní fibrózy. Jakmile lékaři diagnózu potvrdili, poslali nemocné do specializovaných center ke zvážení nasazení moderní léčby, která postup nemoci zásadně brzdí. Bez této léčby, která je v České republice dostupná pouhých 7 let, by jejich šance na přežití nepřesáhla 3 roky. Idiopatická plicní fibróza patří k vzácným onemocněním – a proto na ni lékaři upozorňují v rámci Dne vzácných onemocnění, který připadá na 28. února.

Idiopatická plicní fibróza je vzácné onemocnění, s nímž se lékař nesetkává denně. Je důležité, aby o této nemoci věděl a uměl ji rozpoznat. Při poslechu plic je slyšet charakteristický zvuk připomínající odepínání suchého zipu nebo chůzi po zmrzlém sněhu, tzv. krepitus. Lidé, kteří nemocí trpí, také mívají paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. U nemoci, jako je idiopatická plicní fibróza, je rychlost diagnózy naprosto zásadní, protože v pozdějších stadiích už pacientovi neumíme pomoci,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

S podezřením na tuto nemoc odešlo po Týdnu idiopaticképlicní fibrózy z ordinací pneumologů celkem 45 lidí. U 3 z nich ji další vyšetření definitivně potvrdila, u zbylých 42 lékaři našli jiné vážné plicní nemoci. U jednoho pacienta zhoubný a u druhého nezhoubný nádor plic, v jednom případě dokonce diagnostikovali srdeční selhání. U 90 příchozích objevili astma a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Do Týdne idiopatické plicní fibrózy se zapojilo 58 ambulancí ve 14 krajích, vyšetřit se přišlo 793 lidí, nejvíce v Praze (121) a v Hradci Králové (120), nejméně v kraji Zlínském (17).

„Nemoc se zpočátku projevuje zadýcháváním a kašlem, a protože se většinou vyskytuje až po šedesátce, řada nemocných nepovažuje pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev vyššího věku. Přisuzují to ztrátě kondice nebo následku kouření. Návštěvu lékaře tak oddalují a přicházejí pozdě,“ doplňujeMUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. Někdy projevy idiopatické plicní fibrózy zamění za jinou plicní či srdeční nemoc samotní lékaři. V centrech pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů se nyní léčí zhruba 50 % těch, co by moderní léčbu potřebovali a měli na ni nárok. Odborníci odhadují, že v tuzemsku trpí idiopatickou plicní fibrózou přibližně 2 000 lidí.„Akce, které pro odhalení zbylých pacientů pořádáme, nesou své ovoce. Díky nim se daří zachytit nemoc a nabídnout léčbu těm, kteří by jinak vyšetření odkládali,“ uzavírá MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně ambulantních pneumologů. Další Týden idiopatické plicní fibrózy i s otevřenými ambulancemi plánuje odborná společnost opět na podzim letošního roku.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých 7 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Více informací na www.plicnifibroza.cz
_________________________________________________________________________________________ 

 

Pneumologové vyšetřili plíce 1 480 lidem

U 22 % zřejmě našli chronickou obstrukční plicní nemoc

Praha, 13. 12. 2018 – Více než pětina lidí nemá plíce v pořádku – zjistili to čeští pneumologové při letošním Světovém dnu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Na stáncích v nákupních centrech a v otevřených ordinacích pneumologů vyšetřili plíce 1 480 zájemcům. Normální nález nemělo 22 % vyšetřených – to je o 10 % více než při stejné akci v loňském roce.

Preventivní vyšetření pořádal u příležitosti Světového dne CHOPN Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností (ČPFS) už popatnácté. Letos své dveře otevřelo 82 plicních ambulancí po celé republice. Zájemci mohli v listopadu využít měření plicních funkcí i na stáncích v obchodních centrech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové.

„Letos se přišlo nechat vyšetřit 1 480 zájemců – 835 jich navštívilo některou z ambulancí, 645 lidí přišlo ke stánku v obchodním centru,“ popisuje předseda ČOPN prim. MUDr. Stanislav Kos, CSc. a doplňuje: „Návštěvníkům lékaři provedli jednoduché vyšetření pomocí spirometrie. U 22 % z nich pojali podle naměřených plicních funkcí podezření na CHOPN a doporučili jim další vyšetření.“ Loni lékaři vyšetřili plíce 1 512 zájemcům, podezření na CHOPN zaznamenali u 12 % z nich.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 lidí o své nemoci neví. Zpočátku se onemocnění projevuje chronickým kašlem, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. „Pokud se nezačnou zavčas léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků, takzvanou těžkou exacerbací, na akutním příjmu českých nemocnic,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší.

Lidé by se měli o své zdraví starat celoročně a nečekat jen na veřejné preventivní akce. Pokud někdo dlouhodobě kašle nebo se zadýchává, měl by navštívit svého praktického lékaře kdykoliv během roku. Ten jej vyšetří a v případě podezření na plicní onemocnění odešle ke specialistovi,“ dodává předseda ČOPN Stanislav Kos.

Časný záchyt nemoci je pro prognózu zásadní. Čím dříve lékař CHOPN pacientovi zjistí, tím větší šanci má na úspěšnou léčbu. 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz. 

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz
_________________________________________________________________________________________ 

 

Plicní lékaři hledají 300 000 lidí s CHOPN

Pomůže jim screening

Praha, 13. 11. 2018 – „Hledá se 300 000“, takto by zněl titulek pomyslného inzerátu plicních lékařů, kteří se snaží najít ty, jež mají závažnou plicní nemoc a neví o tom. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) v ČR ročně „zabije“ 3 500 lidí, fatálním následkům choroby se lze přitom vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků. V počátečních stadiích ji však lidé zaměňují za astma, nebo její projevy ignorují. Od letošního října startuje dvouletý pilotní screeningový program, který pomůže odhalit nemoc včas. Plicní lékaři jej představují v rámci Světového dne CHOPN, jenž letos připadá na 21. listopadu.

Plošného screeningu se zúčastní lidé ve 13 krajích České republiky. Projekt realizuje Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) ve spolupráci s praktickými lékaři Společnosti všeobecného lékařství (SVL). „Vybraný plicní lékař začne úzce spolupracovat se 4 až 5 praktickými lékaři. Ti mu budou posílat rizikové pacienty k preventivní prohlídce. Podle plánů by tak během dvouletého projektu mělo touto prohlídkou projít až 7 000 rizikových osob. Člověk, který splní rizikové faktory, jako je věk nad 40 let, kouření průměrně 1 krabičky denně po dobu 10 let, zadýchávání se při klidné chůzi do prvního či druhého patra, může přímo oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu. Tedy i v případě, že jeho praktický lékař se projektu neúčastní. Seznam zapojených plicních lékařů uveřejní ÚZIS a ČPFS na svých internetových stránkách. Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, našli pneumologové CHOPN u 10–35 % účastníků,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS.

Právě včasné odhalení nemoci umožní efektivnější léčbu, což by reálně mohlo pomoci zkvalitnit život nemocných a snížit úmrtnost na CHOPN. Pilotní projekt, financovaný Evropským sociálním fondem (Operačním programem Zaměstnanost), ověří, zda by mohl být tento screening v budoucnu zaveden v České republice celoplošně.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 o své nemoci zatím neví. Zpočátku se nemoc projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. Pokud se zavčas nezačnou léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků (těžkou exacerbací) na akutním příjmu českých nemocnic. „Záchranky je přiváží ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení a vzplanutí nemoci je přímo ohrožuje na životě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. „Léčba exacerbace CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak zatěžuje zdravotní systém, protože drtivému počtu těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Kromě toho každá taková příhoda snižuje plicní funkce konkrétního pacienta.” CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. Kromě pilotního screeningového programu se pneumologové pokusí zachytit pacienty při tradičním dnu otevřených ambulancí plicních lékařů, jenž chystají v 82 ambulancích ve všech krajích České republiky. Lidem zde lékaři zkontrolují plíce pomocí spirometrie. Přesný seznam ambulancí, kde dveře otevřou, je k nahlédnutí na www.copn.cz a www.pneumologie.cz. „Loni jsme při této akci vyšetřili 1 512 lidí a u 12 % z nich podezření na CHOPN skutečně objevili,“ říká primář MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Kromě toho si lidé mohou nechat zkontrolovat stav plic na stáncích v obchodních domech, vždy od 12 do 19 hodin, a to:
17. 11. – Avion Shopping Park, Brno
18. 11. – Forum Nová Karolina, Ostrava
19. 11. – Aupark, Hradec Králové
20. 11. – Galerie Šantovka, Olomouc
21. 11. – OC Nový Smíchov, Praha 

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Největší pacientskou sekci spolku tvoří právě pacienti s CHOPN. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Lidí s tuberkulózou mírně ubylo

Praha, 21. 3. 2018 – Tuberkulózou v České republice loni onemocnělo 471 lidí, z toho 6 dětí. 23 pacientů nemoci podlehlo. Drtivě převládají muži, 31 % nemocných jsou cizinci. Nejvíce cizinců s TBC lékaři objevili v Plzeňském kraji. Obvykle si přitom drží prvenství v zastoupení cizinců s tuberkulózou Praha. Největší skok směrem nahoru zaznamenali v Jihomoravském kraji, a to o 19 na 66 pacientů.

Vyplývá to z nejnovějších předběžných statistik národního Registru TBC za loňský rok, které lékaři tradičně zveřejňují v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze. Den, kdy si připomínají odhalení bacilu Mycobacterium tuberculosis německým lékařem Robertem Kochem, letos opět připadá na 24. března.

„Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Rumuni a Bulhaři, kteří zde pracují v montovnách. Na jihu Moravy přispívají k vysokému číslu zejména vězni v místní vazební věznici, kteří si TBC donesli z civilního života. A nezanedbatelnou část nemocných na jižní Moravě, především v Brně, tvoří bezdomovci,“ vysvětluje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. „Čísla nám ukazují značný převis mužů – 344 z celkového počtu. Mezi nimi jsou vězni, bezdomovci, narkomani, závislí na alkoholu, kuřáci, cizinci na ubytovnách apod.“

Čísla podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), potvrzují fakt, že Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy na světě. „Důvodem je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. Nesmíme ale polevit a nadále se soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. Kolek. Podle předběžných údajů z registru za rok 2017 klesl počet nemocných dětí, a to z 10 na 6, všechny případy TBC byly mezi romskými dětmi. Průměrný věk pacientů s tuberkulózou je 50 let.

Plicní lékaři chtějí otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace pacientů s tuberkulózou. V současné době – jakmile zjistí u pacienta přítomnost tuberkulózy – jsou povinni jej izolovat. Pacient tak tráví týdny, někdy i měsíce v nemocnici.

„V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví 2 až 3 měsíce, dokud nejsou tzv. kultivačně negativní. Když si spočítáme, že 1 den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 000 korunám. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle právních předpisů musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie je Česká republika raritou – prakticky nikde jinde totiž všechny pacienty, a to včetně těch, kteří mají pouhé podezření na tuberkulózu, nezavírají. „Ještě v 50. a 60. letech minulého století dokonce chodili lidé s tuberkulózou do práce, protože to hospodářská situace vyžadovala. Jen ti s nejtěžší formou tuberkulózy zůstávali v léčebnách,“ říká prof. Vašáková.

V evropských zemích pacienty s TBC sledují stejně, jako jiné infekční pacienty – například HIV pozitivní. Zdravotní sestra je navštěvuje doma a kontroluje, zda užívají léky a nosí roušku. Tuberkulózní pacienty, kteří nemají vhodné rodinné zázemí, kontrolují dohledoví pracovníci hygieny a policie. „Severské země takový režim praktikují léta a nemají sebemenší problém s vyšším výskytem tuberkulózy v zemi,“ dodává prof. Vašáková.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.
__________________________________________________________________________________________ 

 

CHOPN nabývá na síle, život stojí 3 500 Čechů ročně

Praha, 13. 11. 2017 – Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se stává čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí doma i ve světě. Podle plicních lékařů se v nejbližších letech dostane až na třetí místo pomyslného mortalitního žebříčku. Na tuto plicní nemoc v ČR ročně zemře přes 3 500 lidí, tedy o 70 % více než v posledních 10 letech. Ve světě se roční úmrtnost šplhá k 3 milionům.

Podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., se s CHOPN v podobě chronického kašle, zadýchávání, únavy a vykašlávání hlenů potýká bezmála 700 000 Čechů. „Léčíme pouze 250 000 z nich. Přesně 145 000 mužů a 105 000 žen. Zbytek lidí o své nemoci neví. Přestože jim není dobře, k lékaři nejdou. Trápí se a zhoršují si CHOPN špatnými životními návyky, pobytem v prašném prostředí nebo kouřením,“ říká profesor Kolek. Léčba CHOPN je přitom v Česku na vysoké úrovni. Podle MUDr. Vladimíra Koblížka Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové, mají čeští pneumologové pro nejzávažnější případy k dispozici nejmodernější léčebné postupy, jako plicní transplantace, bronchoskopické výkony, léčbu pomocí domácích ventilátorů, kyslíku a řadu nových inhalačních léků. „Co se způsobů a možností týče, jsme na tom nejlépe ve střední Evropě. Jako jedna z mála evropských zemí máme k dispozici plně hrazenou augmentační léčbu. Ta účinně zpomaluje destrukci plicní tkáně a zlepšuje prognózu – prodlužuje život o více jak 5 let – u pacientů s genetickým deficitem. Ten je zodpovědný za časný vznik CHOPN u mladších lidí,“ vysvětluje lékař. Od roku 2013 má ČR moderní léčebné doporučení pro ambulance a rovněž unikátní databázi těžkých pacientů systematicky sledovaných v krajských a univerzitních nemocnicích. Péče o těžké pacienty je však velmi nákladná a její efekt není optimální. „Velká část plic je totiž v pozdní fázi onemocnění nevratně zničena,“ doplňuje MUDr. Koblížek.

Největší důraz čeští plicní lékaři kladou na účinnou primární prevenci vzniku této extrémně závažné choroby. „Boj proti cigaretové závislosti je nejúčinnějším nástrojem ve válce proti CHOPN. Dokáže zcela zastavit destrukci plic – zejména pokud k němu dojde v časné fázi choroby. Důležitým doplňkem primární prevence je časné cílené vyhledávání nemocných ve skupině osob s velkým rizikem jejího vzniku,“ říká MUDr. Koblížek Ph.D.

U těch, kteří o své nemoci ví a léčí se, se plicní lékaři často setkávají s tím, že neumí správně používat inhalátory, přes které dostávají do plic léčivé látky. „Jezdíme po republice a učíme seniory správnou inhalační techniku. Všechny nabádáme, aby se hýbali a ušli denně alespoň 4–5 tisíc kroků. Tělesná zdatnost je pro léčbu CHOPN nesmírně důležitá,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

V rámci Světového dne CHOPN, který letos připadá na 15. 11., zorganizoval ČOPN společně se Sekcí ambulantních pneumologů Den otevřených dveří v ambulancích plicních lékařů. V celkem 80 ordinacích po celé republice se 22. 11. otevřou dveře všem, kteří chtějí probrat svůj stav s plicním lékařem. „Přesný seznam míst najde veřejnost na stránkách www.copn.cz a www.pneumologie.cz. Loni jsme při podobné akci zkontrolovali 851 lidí a patologické nálezy zjistili u 120 z nich, vzpomíná MUDr. Kos.

Dalším místem, kde si mohou lidé zkontrolovat stav plic, jsou stánky v obchodních centrech. Zde budou plicní lékaři společně se zdravotními sestrami provádět měření funkčnosti plic – takzvanou spirometrii. V případě nálezu dostanou lidé doporučení ke svému spádovému lékaři.

Podle profesora Kolka jdou aktivity českých pneumologů ruku v ruce s aktivitami Evropské respirační společnosti (ERS), která má 34 000 členů. Díky společnému členství mají čeští plicní lékaři přímý přístup ke všem nejnovějším odborným informacím a společně také postupují v edukačních aktivitách pro veřejnost v rámci dlouhodobé kampaně Zdravé plíce pro život.

Kde se letos měří v čase od 12 do 19 hodin:

20. 11. – Hradec Králové, Aupark

21. 11. – Olomouc, Šantovka

22. 11. – Praha, OC Letňany

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie, hlavními směry odborného zaměření oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecné povědomosti o problematice plicních nemocí a organizování aktivit, sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Češi znají zdraví svých plic

Česká republika, 19. října 2017 – Idiopatická plicní fibróza (IPF) je zákeřné a nenápadně začínající plicní onemocnění, které ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, kteří se snadněji zadýchávají. Právě pro ně byly připraveny v rámci Světového týdne IPF akce, jež měly upozornit na včasnou diagnózu tohoto onemocnění a poskytnout možnost vyšetření od specializovaných lékařů.

Osvětová kampaň začala 15. září 2017 v Praze (OC Smíchov), kde byly pro návštěvníky nachystány informační stánky s odborníky – pneumology. O den později pokračovala v Brně (Avion Shopping park) a na závěr hostovala v neděli 17. září v Ostravě (Avion Shopping park). Specializovaní plicní lékaři pacientům provedli vyšetření potenciálních příznaků IPF a při podezřelém nálezu je zaslali na specializované plicní vyšetření.

Světový týden IPF se poté přesunul přímo do ordinací plicních lékařů. V pátek 20. září mohli lidé navštívit 68 pneumologických ambulancí po celé České republice a nechat se vyšetřit. Týkalo se to zejména těch, kteří se rychle zadýchávají při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychle se unaví nebo je trápí častý kašel a patří do rizikové skupiny. „Akce se zúčastnilo několik desítek ambulancí, především terénních, ale i při nemocnicích a plicních klinikách po celé České republice. Celkem bylo vyšetřeno 155 osob a bylo vysloveno šest podezření na onemocnění IPF. Při vyšetření pacientů byly zjištěny v cca 10-20 procentech případů odchylky ve funkčních parametrech při vyšetření funkce plic a těmto pacientům bylo navrženo jejich dovyšetření,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů České pneumologické ftizeologické společnosti (ČPFS) MUDr. Ivana Čierná Peterová.

 „V ordinacích jsme se setkali se zájmem ze strany pacientů, což nás velmi potěšilo. Věříme, že podobné akce mají velký význam z důvodu včasné diagnostiky a léčby plicních nemocí obecně a u IPF především. Díky nové moderní terapii s včasné diagnostice IPF je možno zlepšit kvalitu života a především i prognózu pacienta s IPF. Jako pneumologové se těšíme na další ročníky,“ dodává. Kampaň si dala za cíl informovat veřejnost o onemocnění IPF a upozornit na důležitost včasného rozpoznání příznaků. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit a pacient obvykle umírá do tří let. V opačném případě může vzdorovat roky a zvyšuje se u něj šance, že se dočká transplantace plic.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.
__________________________________________________________________________________________

 

Plicní fibrózu je třeba poznat včas. Málo známé nebezpečné onemocnění připomene osvětový týden

Praha, 14. září 2017 – Zadýchávání se při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychlá únava, kašel, v pozdějších fázích porucha okysličení krve. To jsou nejčastější projevy idiopatické plicní fibrózy (IPF), málo známého, ale velmi nebezpečného onemocnění dýchacího systému. Na nutnost včasné diagnózy budou od pátku 15. září upozorňovat akce, kterými se Česká republika zapojí do kampaně Světový týden IPF.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a takto nemocný se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.

Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají. Právě ty organizátoři zvouo tomto víkendu do tří měst, kde bude možné absolvovat základní vyšetření, které napoví více. Infostánky s odborníkem-pneumologem budou od 11 do 19 hodin připraveny v pátek 15. září v Praze (OC Nový Smíchov), o den později v Brně (Avion Shopping park) a na závěr v neděli 17. září v Ostravě (Avion Shopping park). Specializovaný plicní lékař pacientům provede vyšetření potenciálních příznaků, při podezření na IPF jej zašle na specializované odborné pracoviště.

Kdo z rizikových pacientů nebude mít cestu v uvedenou dobu do některého z tří největších měst Česka, nemusí zoufat. Ve středu 20. září se po celé republice otevřou dveře 68 ordinací plicních lékařů, kteří se budou věnovat každému, kdo projeví o preventivní vyšetření zájem. Seznam pracovišť, kde bude možné prohlídku bez objednání absolvovat, naleznou zájemci na webu www.plicnifibroza.cz.

Odborníci doporučují, aby lidé se zmíněnými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli právě na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření nepřesáhne dobu dvaceti minut. „Lékař si promluví s návštěvníkem ambulance o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic. Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Pořádající Sekce intersticiálních plicních procesů (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze velké úsilí, a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko.  
__________________________________________________________________________________________

 

Pneumologové zvou zadýchávající se lidi nad 45 let: přijďte se nechat vyšetřit

Praha, 14. září 2017– Lidé nad 45 let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají, jsou rizikovou skupinou s možným výskytem Idiopatické plicní fibrózy (IPF). Lidé ze Středočeského kraje, kteří splňují tato napovídající kritéria, si mohou zdraví svých plic přijít překontrolovat ve středu 20. září, kdy se celkem 20 specializovaných pneumologických ambulancí v regionu zapojí do Světového týdne IPF a otevře ve své ordinační době dveře zájemcům o preventivní vyšetření.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a takto nemocný se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Odborníci doporučují, aby lidé s popsanými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření nepřesáhne dobu dvaceti minut. „Lékař si promluví s návštěvníkem ambulance o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic. Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Ambulance ve Středočeském kraji, které budou IPF 20. září vyšetřovat:

Ordinace chorob plicních
Gürttlerová Elena
Palackého 5
222 928 360
Plicní ambulance Nem. Na Homolce
Hrouda Pavel, Šotola Mical, Voňková Kateřina
Roentgenova 2
257 273 006
Pneumo-host s.r.o.
Slováková Alena
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Pneumo-host s.r.o.
Skácel Zdeněk
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Pneumo-host s.r.o.
Pekárek Zdeněk
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Plicní ambulance Poliklinika Kartouzská
Stachová Ivana
Kartouzská 6
723 178 758
Plicní ambulance Poliklinika Kartouzská
Zatloukalová Ivana
Kartouzská 6
257 329 639
Next Clinic-Ambulance Gepamed
Vlachová Alena
Jugoslávských partyzánů 15
273 130 991
Poliklinika
Povýšilová Lenka
Pod Mariánkou 1906
233 353 434
Pneumologie - Poliklinika Nové Butovice
Kalina Pavel
Seydlerova 2451
296 113 283
Plicní klinika Bulovka (/OC Letňany)
předn. doc. Pauk Norbert
Budínova 67/2
266 082 080
Poliklinika Budějovická, Medicon
Bártů Václava
Budějovická
261 006 456
Nem. Rudolfa a Stefanie
Bláhová Markéta, Bláha Michal
Máchova 400
317 724 044
Plicní interna s.r.o.
Havlíková Alena
Žižkova 418/3
317 756 538
Ordinace plicního lékaře
Čierná-Peterová Ivana, Kopecká Pavlína, Švehlová Jana
Na Kopečku 199
228 850 828
Pneumologie a ftizeologie CZP Jirny
Bártíková Irena
Tovární 19
326 814 010
Ambulance plicních nemocí s.r.o.
Ryndová Jitka
V. Klementa 865
326 997 544
Respiro-MB s.r.o. - Plicní amb.
Baerová Michaela
Jaselská 181
774 367 316
Plicní ordinace
Dindoš Ján
Kojetická 1021
315 685 498
Medibre s. r. o.
Brejchová Martina
Masarykova 47/105
733 636 850


Seznam všech ambulancí v České republice, kde je možné prohlídku absolvovat, najdou zájemci na webu www.plicnifibroza.cz. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.

Pořádající Sekce intersticiálních plicních procesů (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze velké úsilí, a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko.  
__________________________________________________________________________________________

 

Pneumologové: díky zákonu klesne počet plicních nemocí

Plicní lékaři slaví výročí, Světový den bez tabáku a zákaz kouření

Praha, 30. 5. 2017 - Ústup závažných plicních chorob jako jsou rakovina plic, chronická obstrukční plicní nemoc nebo astma, čekají v nejbližších letech čeští plicní lékaři. Důvodem je zákon, který od 31. 5. 2017 zakazuje kouření v restauracích a dalších krytých veřejných prostorách. Na stejný den připadá i Světový den bez tabáku. Plicní nemoci jenom v tuzemsku připraví ročně o život více než 10 000 lidí, léčba stojí miliony korun, za nejčastější rizikový faktor vzniku respiračních chorob označují lékaři kouření, a to jak aktivní, tak pasivní.

Aby oslavili zákon, světový den a zároveň 10 let České aliance proti chronickým respiračním nemocem (ČARO), uspořádali dnes pneumologové výroční konferenci Plicní nemoci a kouření – 10 let boje za zdravé plíce. Přijel i předseda Globální aliance proti chronickým respiračním onemocněním Světové zdravotnické organizace (WHO) Nikolai Khaltaev.

„Za zákon jsme bojovali řadu let. Ze zkušeností ze světa totiž víme, že represe v podobě vyšší ceny cigaret, daně z prodeje tabákových výrobků a zákazy kouření na veřejných místech opravdu fungují. To, že se povedlo zákaz prosadit i u nás považujeme za obrovské zadostiučinění. Dostali jsme se do skupiny zemí, kde už zákon léta funguje, jako je Irsko, Španělsko, Itálie či Řecko. Na zákon zatím čeká Rakousko a některé části Německa,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda ČARO a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Jak uvedl Dr. Nikolai Khaltaev, plicní nemoci mají ve světě na svědomí každé 5 úmrtí. „Léčba onemocnění plic ročně v Evropě stojí 380 miliard EUR. Například  CHOPN celosvětově zabije 3,4 milionu lidí za rok a náklady na léčbu se pohybují kolem 140 miliard EUR. Tuto nemoc z 90 % zapříčiňuje právě kouření,“ říká Khaltaev.

Podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc. z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN jsou v české populaci tři čtvrtiny nekuřáků. „Čekáme proto, že se i u nás zvýší příjem pohostinského průmyslu a že stejně jako v jiných zemích bude také většina kouřící čtvrtiny obyvatel nekuřácké prostředí podporovat. O několik procent klesne prodej cigaret - někteří přestanou kouřit, protože zákaz pro ně bude poslední kapka. Jiní kouření omezí - musí s cigaretou ven - a hlavně méně mladých začne,“ říká prof. Králíková. S tím souhlasí profesor Kolek, podle něhož například děti budou vnímat, že kouření a jídlo nejdou dohromady. 

Podle prof. Králíkové omezí kuřáci i kouření doma. „Všimnou si, jak příjemné je prostředí bez zápachu. Proto byl o zákon takový boj. Nekuřácké prostředí je benefitem jak pro stát, tak pro pohostinství, pro zdravotnictví  - klesne například počet akutních srdečních infarktů, o samotných kuřácích nemluvě. Naši pacienti se na zákon moc těší - zakouřená hospoda byla pro ně typickým místem, které je lákalo opět sáhnout po cigaretě,“ doplňuje prof. Králíková, které vede Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze. 

V současnosti bojují čeští pneumologové s vysokými počty pacientů s CHOPN (cca 800 000), astmatiků (cca 800 000), s rakovinou plic, kdy každý rok přibude zhruba 6 000 nově nemocných. „Alarmující je stálý vzestup karcinomu plic u žen, u nichž je druhou nejčastější příčinou úmrtí. Kuřákům se snažíme od závislosti pomoci, ne jen něco zakazovat bez podání pomocné ruky. Proto provozujeme centra pro odvykání kouření,“ doplňuje prof. Kolek.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Tuberkulózy je méně – přesto ji mají stovky lidí

Rapidně vzrostl počet cizinců s TBC

Praha, 21. 3. 2017 – Počet lidí s TBC v tuzemsku meziročně klesl, a to o 22 osob. Lékaři odhalili TBC u 496 lidí. Zvyšuje se však počet cizinců nemocných tuberkulózou. V Praze dokonce podíl cizinců dosáhl 50 % ze všech nemocných. Plicní lékaři se potýkají s tuberkulózními pacienty, kteří nejsou pojištěni, jejich léčba stojí statisíce korun.

TBC lékaři připomínají v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze, který je 24. března. Letos je to 135 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil bacil Mycobacterium tuberculosis, jenž TBC způsobuje.

„Řešíme rostoucí počet nepojištěných cizinců, kteří přijíždějí do České republiky z východní Evropy za prací, většinou ilegální. Léčba TBC stojí od 60 tisíc až po 300 tisíc korun, podle komplikovanosti onemocnění. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle zákona a vyhlášky musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí. Náklady na léčbu těchto pacientů v českých zařízeních přesahují 3 miliony korun ročně,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Situaci s nepojištěnými cizinci, u kterých se v ČR zjistí tuberkulóza, řeší v současnosti plicní lékaři s Ministerstvem zdravotnictví. „V této souvislosti vydá Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností doporučený postup pro poskytovatele pracovně lékařských služeb a pro praktické lékaře pro dospělé, aby v rámci prováděných vstupních prohlídek u uchazečů o zaměstnání, kteří k nám přijíždějí ze zemí s výskytem TBC vyšším než 40 případů na 100 000 obyvatel, nařídili potřebná odborná vyšetření k vyloučení TBC,“ vysvětluje náměstkyně ministra a hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Podle aktuálních údajů z národního Registru TBC klesl počet lidí s multirezistentní formou TBC a to z 11 v roce 2015 na loňských 5. Tito pacienti nereagují na obvyklou léčbu a v nemocnici tak tráví měsíce i roky.

Podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), patří Česká republika k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Důvodem je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. V současnosti máme dostatek očkovací látky pro rizikové děti, léků i diagnostických testů. Nesmíme polevit. Je třeba se soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. Kolek. Jak připomněl, léky jsou dostupné bez doplatků a lůžek pro nemocné je dostatek.

Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, ukazují letošní data především nárůst TBC u cizinců. Celková čísla za všechny tuberkulózně nemocné se nebudou výrazně lišit od čísel za rok 2015. Podle předběžných údajů loni tuberkulózou onemocnělo 337 mužů a 159 žen, na nemoc zemřelo 19 lidí. Kromě Prahy je nad celorepublikovým průměrem kraj Plzeňský, Ústecký, Liberecký a Pardubický. Průměrný věk nemocných je 51 let. U dětí (do 15 let) se TBC objevila v 9 případech.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déle déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.pneumologie.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

14 krajů – 4 vážné nálezy

U plicních lékařů se nechalo na IPF vyšetřit přes 1400 lidí

Praha, 13. února 2017 – Přes 1 400 lidí zavítalo v rámci Týdne idiopatické plicní fibrózy (IPF) do ordinací plicních lékařů ve 14 krajích a nechalo se prohlédnout. Ve 4 případech našli pneumologové IPF, u desítek dalších přišli na jiné plicní nemoci. Lékaři nyní zveřejnili výsledky loňské akce a tvrdí: letos ji zopakujeme! Včasný záchyt jim totiž umožní nasadit léčbu, která smrtelnou nemoc zbrzdí. IPF, na níž v tuzemsku ročně zemřou desítky pacientů, připomínají pneumologové v rámci Dne vzácných onemocnění. Ten letos připadá na 28. února.

„Týden IPF, při které jsme lidem nabídli možnost nechat se vyšetřit bez doporučení, zdarma v 45 ambulancích ve všech krajích ČR, přinesl ovoce. U pacientů, kde se podezření na IPF potvrdilo, jsme nasadili léčbu, která nemoc zpomalí a zachová kvalitu života. V desítkách případů jsme odhalili chronickou obstrukční plicní nemoc, astma, chronickou bronchitidu a srdeční choroby. Zachytili a nabídli jsme léčbu lidem, kteří by jinak vyšetření odkládali.Proto chceme letos na podzim akci zopakovat v ještě větším měřítku,“ doplňuje MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně ambulantních pneumologů. Nejvíce lidí přišlo do ordinací otevřených v Praze (409) a Moravskoslezském kraji (162). „Při měření jsme vyšetřili celkem 21 žen a 20 mužů. Z toho bylo 17 nálezů. Celkem 6 pacientů jsme poslali na podrobnější vyšetření k úplnému vyvrácení IPF,“ komentovala MUDr. Jana Kociánová, která se do akce na Ostravsku zapojila.

„Čeští pacienti sice chodí do nemocnice a na pohotovost s každou virózou, ale paradoxně podceňují příznaky chronických nemocí a ignorují je,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. „V případě IPF je rychlost diagnózy naprosto zásadní, v pozdějších stádiích nemoci už pacientovi neumíme pomoci,“ doplňuje prof. Vašáková.

Jak je důležité zachytit nemoc v raném stádiu, dokazuje i případ Františka Poura (72) z Písku, kterému lékaři IPF diagnostikovali před 4 roky. Nemoc jej ale trápí mnohem déle. Jeho plicní lékařka nerozeznala IPF v počátku a téměř 3 roky předepisovala panu Františkovi kortikoidy v inhalátorech. Tato léčba panu Františkovi nemohla pomoci. K jinému plicnímu lékaři – do Strakonic - se dostal až po dlouhých letech trápení. Ten jej okamžitě odeslal do pražské Thomayerovy nemocnice, kde se pan František po patřičných vyšetřeních dozvěděl správnou diagnózu. „Vůbec jsem netušil, co nemoc obnáší, tak jsem hledal informace na internetu a prožíval nelehké chvíle, když jsem četl, jakou má nemoc prognózu,“ popisuje pan František. Lékařka z Thomayerovy nemocnice nabídla pacientovi účast v klinické studii, a František začal užívat nejmodernější léky, které IPF zpomalily. Nemoc však kvůli prvotní špatné diagnóze pokročila. „V tomto počasí se pohybuji jenom po bytě, sebemenší námaha mě zbaví dechu a musím se jít na chvíli nadýchat z kyslíkového přístroje. Těším se na jaro, kdy mohu vyrazit na kratší procházky,“ říká František Pour, o kterého se stará manželka.

Pro nemoc IPF je charakteristický zvuk, připomínající odepínání suchého zipu – krepitus. Ten lze slyšet při poslechu dýchání fonendoskopem. Lidé, kteří nemocí trpí, často mívají také tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. V tuzemsku nyní funguje 17 Centerdiagnostiky a léčby intersticiálních plicních procesů, na něž se mohou pacienti a lékaři obrátit. Jejich seznam, včetně kontaktů, je uveden na: www.plicnifibroza.cz v záložce O idiopatické plicní fibróze.

O Idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stádiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic.
__________________________________________________________________________________________

 

Na CHOPN loni zemřelo 3 500 Čechů

Praha, 15. 11. 2016 – Chronický kašel, zadýchávání, únava, vykašlávání hlenů … s těmito potížemi, typickými pro Chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), se potýká přibližně 800 000 Čechů. Plicní lékaři však léčí pouze 250 000 z nich. Zbytek nemocných o tom, že má CHOPN, neví. Přestože jim není dobře, k plicnímu lékaři nejdou. Nemoc se postupně zhoršuje a každoročně na ni umírá čím dál více nemocných – upozorňují na to plicní lékaři v rámci Světového dne CHOPN, který letos připadá na 16. listopadu.

Za rok 2015 se počet úmrtí na CHOPN v ČR vyšplhal na 3 500 – nejvíce za posledních 10 let. Vyplývá to z nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Pro srovnání – v roce 2007 na nemoc zemřelo zhruba o 1 500 lidí méně. „Příčin je několik – lidé se dožívají vyššího věku, a tak se zkrátka k CHOPN „propracují“. Vznik a průběh nemoci však ovlivňuje stále dramatičtěji znečištěné ovzduší. Působí dlouhodobě, takže bohužel až nyní sklízíme „plody předchozích inverzí,“ říká MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové.

Přestože Česká republika patří v možnostech léčby plicních chorob k nejlepším v Evropě, většina pacientů si pro léky nepřijde. O nemoci totiž neví. „Vyzvali jsme proto 350 plicních ambulancí, aby 24. listopadu nabídli lidem bezplatné vyšetření, které by nemoc odhalilo včas,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem. Seznam jednotlivých ambulancí a lékařů najdou zájemci na stránkách pneumologie.cz, v sekci Pro veřejnost. Lékaři tak nejenom dostanou šanci odhalit nemoc, ale také zkontrolovat, zda se neschovává za něco jiného. Například za srdeční potíže nebo zápal plic. „Novější poznatky o nemoci ukazují, že se CHOPN s astmatem může překrývat. To se týká přibližně 15 % nemocných. Ne všichni o tomto překryvu ví a užívají léky, které jim pomohou nemoc zvládat,“ vysvětluje prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Zatímco pro CHOPN je typická dušnost a vykašlávání hlenů, u astmatu lidé trpí záchvaty a jejich kašel je suchý a dráždivý.

V boji s CHOPN se evropští plicní lékaři přesouvají na pole personalizované léčby. „Volíme léčbu přesně podle typu pacienta. CHOPN má mnoho podob a každé z nich jsme schopni čelit na míru šitou léčbou,“ doplňuje prof. Kolek. „Je škoda, že i v dnešní době se mnoho lidí zbytečně nechá nemocí omezovat a nezajde včas k odborníkovi. Trápí se, aniž ví proč, a zhoršuje si nemoc špatnými životní návyky, pobytem v prašném prostředí nebo kouřením.“

Zájemce, kteří nabídku plicních lékařů využijí a dojdou si nechat zkontrolovat funkce svých plic, čeká podle prim. Kosa nebolestivé, spirometrické vyšetření. Návštěvníky, u nichž lékaři zjistí dýchací poruchy, dostanou možnost se objednat na další specializované vyšetření.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie, hlavními směry odborného zaměření oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecné povědomosti o problematice plicních nemocí a organizování aktivit, sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Nemoc ničí plíce a zabíjí

Naději pacientům přináší včasná léčba

Praha, 15. září 2016 – O kyslík bojuje kvůli smrtelné nemoci čím dál více lidí. Idiopatická plicní fibróza (IPF) ročně v České republice zabije desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Na IPF upozorňují lékaři v rámci Světového týdne IPF, který startuje 17. září.

Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. 

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztrátu kondice, či následek kouření. Mohou oddalovat návštěvu lékaře a velmi často, když už se k ní odhodlají, odchází domů utvrzeni ve svém přesvědčení, že „jenom“ stárnou,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. To potvrzuje i příběh bývalého tiskaře, Radima Součka (73), který zhoršenému dýchání nepřikládal zprvu žádný význam. „Říkal jsem si – co taky chceš? Už seš starší, není divu, že se ti hůř dýchá,“ popisuje situaci Radim Souček. Potíže s dýcháním se však zhoršovaly a tak pan Souček vyrazil za plicní lékařkou. „Když jsem jí o tom řekl, že hůř dýchám, původně tomu nepřikládala větší důraz, ještě jsme na téma žertovali, že potíže s dýcháním má i ona. Po čase jí to však nedalo a poslala mě na specializované oddělení do nemocnice v Krči. A tam už padla finální diagnóza – plicní fibróza,“ vzpomíná pacient. Odborníci se tak rozhodli vyjít lidem vstříc a zorganizovali dny otevřených ambulancí, kam mohou přijít bez doporučení, poradit se a nechat vyšetřit plicními lékaři.

Jak prof. Vašáková uvádí, IPF lékaři často diagnostikují pozdě, v pokročilém stádiu. Projevy IPF jsou lehce zaměnitelné za jiné plicní či dokonce srdeční nemoci. „IPF je možné jasně určit při poslechu – lékař slyší charakteristický zvuk, připomínající odepínání suchého zipu. Lidé, kteří nemocí trpí, mívají také tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka,“ jmenuje prof. Vašáková. 

Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stádiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. „Pacienti s pokročilou plicní fibrózou mohou být po komplexním přešetření kandidáty transplantace plic. V konečných fázích nemoci jsou pacienti zcela odkázáni na kyslík, případně pocit nedostatku kyslíku můžeme mírnit i opiáty,“ říká prof. Vašáková. Rychlost a včasnost diagnózy je pro další průběh nemoci naprosto klíčová. V časných a málo pokročilých fázích nemoci totiž dovedeme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků. Proto by ambulantní lékaři měli při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam nyní doputuje pouhá čtvrtina z odhadovaných 2 000 pacientů s IPF. 

Co nejpřesnější informace o nemoci má přinést registr idiopatické plicní fibrózy - EMPIRE, do něhož se připojují evropské země, jako například Slovensko, Maďarsko, Polsko, Srbsko, či Chorvatsko. V současné době je v registru 984 pacientů, z toho 610 z ČR, 71 z Maďarska, 184 z Polska, 28 ze Srbska a 91 ze Slovenska. Odhadem nemocí ve světě trpí 5 milionů lidí. IPF se převážně vyskytuje u osob starších 45 let, spíše mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou dosud známy. „Víme o vlivu genetiky, kouření, či dlouhodobém pobytu v prašných prostorách,“ dodává prof. Vašáková. 
Aby se povědomí o nemoci rozšířilo mezi veřejnost, otevřou se letos poprvé - v rámci Světového týdne IPF - ambulance plicních lékařů lidem v celé České republice. Letos vychází pacientská brožura, nemoci se věnuje také portál www.plicnifibroza.cz, který nabízí kontakty na odborníky a informace o možnostech účasti v klinických studiích.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)
SIPP České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze veliké úsilí a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku a přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných léčebných výsledků této nemoci, při zavádění nových léků na plicní fibrózu dle údajů z registru lze vidět, kolik pacientů pro daný lék či klinickou studii mohou lékaři využít, a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout.
SIPP také na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých IPP. Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta, či jeho léčbu obrátit. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.
__________________________________________________________________________________________

 

PLICNÍ LÉKAŘI BOJUJÍ ZA PACIENTY S CHOPN

S chronickou obstrukční plicní nemocí se potýká 800 000 lidí

Praha, 11. 11. 2015 – Dušnost, chronický kašel, únava, vykašlávání hlenů – to jsou typické příznaky chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která v České republice trápí přibližně 14 % dospělých. I přes všechno úsilí plicních lékařů se daří léčit pouhou třetinu nemocných, téměř půl milionu lidí o své diagnóze neví. Celkový počet – 800 000 pacientů se nemění, loni přímo kvůli CHOPN zemřelo 3500 lidí, což je pětatřicetkrát více než na astma. 

„Zhruba 80 % všech případů CHOPN má na svědomí kouření. Nemoc je následkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Nejčastěji začnou pacienti pociťovat první příznaky po čtyřicítce, mnohdy je však přecházejí a plicního lékaře navštíví až v pokročilé fázi. Stává se, že jsou do nemocnice dovezeni až v dramatickém stavu dechové tísně a vyžadují léčbu na jednotce intenzivní péče,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc a předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle něj je situace stejně dramatická i ve světě, kde se s CHOPN potýká přes 200 milionů lidí a péče o ně stojí kolem 200 miliard EUR ročně. CHOPN nelze vyléčit, léky však umí výrazně zpomalit zhoršování stávajícího stavu a zmírnit potíže nemocných. 

Čeští plicní lékaři věří, že se situace zlepší – a to ze třech důvodů: novým typům a kombinacím léčby, pacientské organizaci a výzkumu, na kterém pracují s kolegy po celém světě. „Naši pacienti dostávají nejmodernější léčbu. Aby zafungovala, musí ji správně užívat. K tomu je nutné, aby spolu lékaři a pacienti dobře komunikovali,“ vysvětluje profesor Kolek. Proto se čeští pneumologové zapojili do mezinárodního výzkumu CHOPN. „Letos byla díky nám vytvořena rozsáhlá studie s téměř 4000 pacienty, sledující výskyt a podobu CHOPN v 11 zemích střední a východní Evropy. Výsledkem dosud největší studie svého druhu je přesný popis nemocných s touto diagnózou, který nám umožní dobře volit léky, které pomohou pacientům žít déle, kvalitněji a s co nejnižší potřebou návštěv nemocnice.

Přejít na: