Kongres Evropské respirační společnosti

13. 09. 2013

MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Dvacátý třetí kongres Evropské respirační společnosti (ERS) se konal v katalánské Barceloně od soboty 7. do středy 11. září 2013. Jednalo se o celosvětově největší odbornou konferenci na poli respirační medicíny.

Více jak 20 tisíc účastníků mohlo vyslechnout 4879 přednášek a shlédnout 5167 plakátových sdělení. Hlavními tématy ERS kongresu byly stejně jako loni bronchiální obstrukce,  bronchogenní karcinom, spánkové poruchy dýchání, plicní hypertenze a postižení plicního intersticia. Stranou nezůstávala ani témata zabývající se tuberkulózou, plicními infekcemi, akutní i paliativní medicínou. Bylo diskutováno znečištění ovzduší a s tím do jisté míry související závažná epidemiologická data stran respiračních chorob, které v globálním měřítku dominují příčinám úmrtí (5 respiračních chorob v první desítce v roce 2010). Odlišné české statistiky mohou být značně zkreslené paušálním uváděním kardiovaskulárních příčin i u fatálních konců respiračních onemocnění. Kromě přednášek, seminářů a sponzorovaných sympózií bylo možno navštívit řadu praktických workshopů, setkání s profesory, edukačních kurzů a dalších aktivit. Souběžně se setkávali také členové různých orgánů Evropské respirační společnosti a domlouvali svoje aktivity na příští rok, kdy se bude akce konat v Mnichově (6. -10. září 2014).

Pokud bych měl zmínit některé konkrétní poznatky, začnu epidemiologickými daty týkajícími se výrazného počtu pod-diagnostikovaných případů CHOPN. Míra tohoto problému se pohybuje mezi 50% (Lexington, USA) - 98,3% (Nigerie, Afrika) případů. Na druhou stranu  se také můžeme setkat s falešnou diagnózou u minimálně 30% „nemocných“ (dosud nepublikovaná data z Latinské Ameriky). Pro precizní diagnostiku je preferováno hodnocení spirometrie dle dolního limitu normy (J.Soriano). Souhrnné odhady hovoří o celkovém počtu 328.000.000 osob reálně ve světě trpících CHOPN (J.Soriano).

Prognostické ukazatele jsou, u tak potentního „zabijáka“ - jakým CHOPN bezesporu je, velmi zásadní. Základním kamenem odhadu délky života (široce akceptovaným odborníky) stále zůstává klasický BODE index (publikovaný v NEJM v roce 2004). Důkazy o jeho benefitu se množí. Jeho využití sahá od běžné péče, přes posouzení efektu rehabilitace až k indikaci plicní transplantace (B.Celli). Kromě toho jsou k dispozici další kompozitní nástroje: například BODEx (zde je výsledek 6MWT nahrazen počtem exacerbací), BOD+Pro-ADM (zde je tentýž parametr substituován vyšetřením sérové hodnoty adrenomedullinu, jehož cena se v západní Evropě rovná ceně za provedení 6-ti minutového testu chůzí), BODEi (zde je místo 6MWT použit ISWT případně spiroergometrie – VO2max). Pro ambulantní praxe byla zdůrazněna úloha ADO indexu a DOSE indexu (dušnost, obstrukce, kouření a exacerbace). Zejména posledně jmenovaný je velmi dobře schopen odhadnout rizika další exacerbace vč. těžkých, vedoucích k hospitalizaci (B.Celli).

Důležitou zprávou letošního ERS kongresu bylo zveřejnění prvních dat z největší randomizované, dvojitě slepé, mortalitní studie všech dob na poli CHOPN s názvem TIOSPIR a s více jak 17 tisíci nemocnými z 50 zemí (R.Wise). Výsledky jednoznačně vyvrátily předchozí ojedinělé zprávy o kardiovaskulární škodlivosti tiotropia podávaného ve formě mlžiny (soft mist inhaler) v porovnání s práškovou formou léku (Handihaler).

Kromě bronchodilatancií, doporučovaných pro všechny nemocné s CHOPN, byla věnována velká pozornost jednotlivým komponentům fenotypické léčby. Perspektivní se jeví například různé metody bronchoskopických intervencí u nemocných s emfyzémovou predominancí CHOPN (A.Valipour, R.Eberhard). Chlopně, pára a pěna jsou již poměrně dobře vyzkoušenými metodami. Nejvíce informací máme o chlopních, jejich indikace se neomezují na horní laloky. Nezbytnou podmínkou úspěchu je nepřítomnost kolaterální ventilace (případně kompletnost interlobárních fisur). Jako perspektivní novinka se jeví také metoda zavádění intrabronchiolárních metalických tělísek (LVRC – RePneu Coils) redukujících air trapping a plicní hyperinflaci nezávisle na heterogenitě emfyzematosního postižení a zcela nezávisle na výskytu kolaterální ventilace (D.Slebos).

Druhou nejvíce smrtící respirační chorobou je plicní karcinom. A právě bronchoskopickou sonografickou diagnostikou plicní rakoviny se zabývalo několik dalších sdělení. Od kombinované diagnostiky pomocí EUS/EBUS (jenž se stala standardem pro nemocné s N2 postižením) se posupně dostáváme k metodám bronchoskopické transparietální jehlové aspirace (TPNA) kombinované s elektromagnetickou navigací. Stejná metodika je pak v animálních modelech využívána pro léčbu solitárních plicních lézí (F. Herth).

Na závěr je třeba s lítostí poznamenat, že česká stopa na ERS zatím není příliš výrazná. Sjezd byl navštíven mnoha z nás. Avšak aktivní participace na činnosti ERS je menší (v porovnání s dalšími středo či východoevropskými zeměmi). Vše se jistě může změnit k lepšímu. Hlavním motivem pro účast na ERS činnosti je jedinečná možnost edukace (nejen odborné, ale i metodické) a rozvoj kooperace nejen na evropské úrovni. Zejména mladí kolegové (s dobrým jazykovým vybavením, energií a dravostí) mají dveře do této instituce otevřené. Na duben 2014 pro ně chystáme na Hradeckých pneumologických dnech propagaci některých možností nabízených ERS směrem k mladým lékařům.

Přejít na: