2 / 2022

Úvodník - P. Zůna: CHOPN v čase pandemie covid-19
K. Brat, J. Kouřil, K. Hejduk, N. Král, J. Skřičková, S. Kos, I. Čierná Peterová, O. Ngo, L. Mandelová, O. Májek, V. Koblížek: Projekt „Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci“ – jaké jsou průběžné výsledky?
V. Šnorek, H. Šuldová, M. Skříšovská: Pohledy pneumocytologa 4: rapid on-site evaluation (ROSE) v bronchologii
K. Brat, V. Koblížek: Stanovení prognózy pacienta s CHOPN – význam pro klinickou praxi a jak na to
M. Salavec: Infekce SARS-CoV-2 a kožní projevy. Naše zkušenosti z post-covid ambulance
I. Solovič, J. Švecová: Problematika tuberkulózy v krajinách Európskej únie a na Slovensku aktuálne
P. Jakubec: Vzpomínka na profesora MUDr. Oldřicha Ošťádala, CSc.
Š. Laššan, I. Solovič: Odišla významná osobnosť slovenskej pneumológie a ftizeologie

 

Projekt „Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci“ – jaké jsou průběžné výsledky?
K. Brat1,2,3,4, J. Kouřil2, K. Hejduk2,4, N. Král5, J. Skřičková1,4, S. Kos6, I. Čierná Peterová7, O. Ngo2,4, L. Mandelová2, O. Májek2,4, V. Koblížek2,8,9
1Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, FN Brno; 2Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha; 3International Clinical Research Center, FN u sv. Anny, Brno; 4Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno; 5Ústav všeobecného lékařství, 1. LF UK, Praha; 6Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním; 7Plicní ambulance MUDr. Ivana Čierná Peterová, s. r. o., Brandýs nad Labem; 8Plicní klinika, FN Hradec Králové; 9LF UK v Hradci Králové

SOUHRN
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné a progresivní onemocnění, které je značně poddiagnostikované. V České republice byl v roce 2018 spuštěn pilotní projekt s názvem „Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci“, řízený Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Cílem projektu je aktivní vyhledávání pacientů s CHOPN v předem definované rizikové populaci. Pacient z rizikové populace (věk 40–69 let, cigaretová zátěž ≥ 10 balíčkoroků a dušnost při námaze) vstupuje do projektu doporučením od praktického lékaře (PL) nebo na základě informační kampaně z veřejné části programu. Pneumolog provádí dotazníkové šetření a funkční vyšetření plic s cílem odhalit CHOPN; v případě pozitivního screeningu pak doplňuje sérii dalších vyšetření. Průběžná data z projektu (ke dni 11. 11. 2021) ukazují, že záchyt CHOPN na vzorku 728 pacientů byl 36,7 %. U pacientů přicházejících od PL byl podíl pacientů s nově diagnostikovanou CHOPN 25,7 %, u pacientů z veřejné části programu to bylo až 42,4 %. U pacientů současně splňujících kritéria pro screening karcinomu plic byl podíl pacientů s nově diagnostikovanou CHOPN 54,4 %. Dosavadní výsledky „Programu časného záchytu CHOPN v rizikové populaci“ naznačují vysokou detekční míru a potenciální efektivitu při vyhledávání CHOPN v této cílové populaci. Projekt bude finálně vyhodnocen koncem roku 2022.
Klíčová slova: chronická obstrukční plicní nemoc, časný záchyt, riziková populace, diagnostika, kouření, praktický lékař

 

Pohledy pneumocytologa 4: Rapid on-Site Evaluation (ROSE) v bronchologii
V. Šnorek, H. Šuldová, M. Skříšovská
Oddělení plicní a TBC Nemocnice, Č. Budějovice, a. s.

SOUHRN
ROSE je metoda rychlého cytologického vyšetření, užívaná v řadě medicínských odborností, v pneumologii pak zejména pro zpracování vzorků získaných při bronchoskopii. Používají se nejčastěji dva druhy barvení – sada DiffQuik (nikoliv Quick) a roztok toluidinové modři. Broncholog získává zpětnou vazbu do jedné minuty, má tedy možnost ihned reagovat – změnit místo odběru, zmenšit počet aspirací při dosažení dostatečného výsledku, naopak doplnit podle výsledku další navazující vyšetření. Při odběru vzorků z míst mimo dohled bronchoskopem zmenšuje ROSE pravděpodobnost ukončení výkonu bez dosažení diagnózy, a tedy zmenšuje nutnost opakování bronchoskopie. Současně zajišťuje, že bude nabrán dostatek materiálu pro imunohistochemické vyšetření a vyšetření prediktivních markerů. V urgentních situacích umožňuje rychlou léčebnou reakci. Plné využití potenciálu ROSE je možné pouze při efektivní spolupráci bronchologa s cytologem na sále. Je rozumné od ROSE nečekat definitivní diagnózu, spíše diagnózu předběžnou nebo určení adekvátnosti odběru.
Klíčová slova: rapid on-site evaluation, pneumologická cytologie, bronchoskopie

 

Stanovení prognózy pacienta s CHOPN – význam pro klinickou praxi a jak na to
K. Brat1,2,3, V. Koblížek4,5
1Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, FN Brno; 2International Clinical Research Center, FN u sv. Anny, Brno; 3LF Masarykovy univerzity, Brno; 4Plicní klinika, FN Hradec Králové; 5LF UK v Hradci Králové

SOUHRN
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je jednou z nejčastějších chronických nemocí vůbec. Je zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v České republice (ČR) i ve světě. Díky vysoké prevalenci CHOPN v ČR není jednoduché se zorientovat v tom, který pacient je nejvíce ohrožen vysoce rizikovým průběhem nemoci a předčasným úmrtím. Autoři této práce prezentují základní přehled o nejčastějších příčinách úmrtí pacientů s CHOPN, nejvýznamnějších faktorech asociovaných s rizikem úmrtí a hlavně o způsobech, jak tyto rizikové pacienty nejúčinněji identifikovat. Samostatná kapitola je věnována i popisu významu stanovení rizika mortality a výčtu léčebných možností, které mají potenciál toto riziko snížit.
Klíčová slova: chronická obstrukční plicní nemoc, mortalita, rizikový faktor, komorbidity, prognóza

 

Infekce SARS-CoV-2 a kožní projevy. Naše zkušenosti z post-covid ambulance
M. Salavec
Klinika nemocí kožních a pohlavních, FN a LF UK, Hradec Králové

SOUHRN
Článek podává přehled publikovaných dat o kožních manifestacích infekce covidu-19, shrnuje zkušenosti Kliniky nemocí kožních a pohlavních FN a LF UK v Hradci Králové se sledováním kožních manifestací infekce SARSCoV-2 v roce 2021 (leden až červenec). Z 50 vyšetřených jedinců byla velmi suspektní spojitost s proběhlou SARS-Cov-2 infekcí u 41 jedinců. Klinické kožní kontroly byly realizovány ve dvouměsíčních intervalech. Nejčastějším typem kožních změn vyšetřených v souvislosti s touto infekcí bylo telogenní efluvium s naprostou převahou postižení žen. Prezentace se zabývá i problematikou asociace kožních výsevů u infekce covid-19 s přímým efektem SARS-CoV-2. Přisoudit všechny typy kožních výsevů u pacientů s covid-19 přímým cytopatickým efektům SARS-CoV-2 není vhodné. Histopatologická korelace by měla být rozhodující v diferenciaci lézí a porozumění patogenetickým mechanismům spojovaným s covid-19 infekcí. Diferenciální diagnostika kožních exantémů zahrnuje i nežádoucí polékové reakce. V odborné literatuře je trendem stále rostoucí heterogenita kožních projevů spojovaných se SARS-CoV-2 infekcí. Nezbytná tedy bude kategorizace k odlišení patognomonických symptomů od nespecifických důsledků systémového postižení covid-19 a nežádoucích účinků léčiv užitých v terapii. Korelace kliniky a patologie se zdá být rozhodující v rozlišení koincidence a kauzální korelace s covid-19 infektem. Nástroje této zásadní korelace spočívají ve vylepšení imunohistochemických metod, detekce RNA SARS-CoV-2 esejemi RT-PCT a užití elektronmikroskopického vyšetření.
Klíčová slova: covid-19 infekce, kožní změny, post-covid monitoring

Přejít na: