3 / 2021

Celé číslo ke stažení zde ve formátu .pdf


M. Svatoň: Plicní karcinom – pokroky v léčbě. Lung cancer – treatment advance
M. Svatoň, M. Pešek, G. Krákorová, T. Vaněček, J. Baxa: Úspěšná léčba českého pacienta s plicním adenokarcinomem s BRAF V600E mutací dabrafenibem plus trametinibem
S. Genzor: Inhalační anticholinergika s dlouhodobým účinkem v léčbě asthma bronchiale
H. Bartáková, V. Válková, J. Vydra: Bronchiolitis obliterans syndrom jako projev chronické reakce štěpu proti hostiteli po allogenní transplantaci krvetvorných buněk
S. Genzor, J. Prasko, J. Vanek, P. Jakubec, S. Nadjarpour, M. Sova: Plicní hyperinflace u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí léčených kontinuálním pozitivním přetlakem – pilotní studie
M. Šterclová, M. Vašáková: Definice progredujících fibrotizujících intersticiálních plicních procesů a přístup k nemocnému
T. I. Kalenchic, N. S. Didenko, S. L. Kabak, I. V. Korenevskaya: Velká pneumatokéla jako plicní komplikace u pacienta s covid-19: kazuistika

 

Úspěšná léčba českého pacienta s plicním adenokarcinomem s BRAF V600E mutací dabrafenibem plus trametinibem
M. Svatoň1, M. Pešek1, G. Krákorová1, T. Vaněček2, J. Baxa3
1Klinika pneumologie a ftizeologie, FN a LF UK Plzeň; 2Bioptická laboratoř, s. r. o., Plzeň; 3Klinika zobrazovacích metod, FN a LF UK Plzeň

SOUHRN
Cílená léčba přinesla zlepšení do prognózy pacientů s NSCLC. Mezi nové cíle léčby patří i mutace genu BRAF V600E. Patrně první případ její úspěšné léčby u českého pacienta dokládá naše kazuistické sdělení. Třiceti devítiletý muž byl nejprve léčen chemoterapií v kombinaci cisplatina + pemetrexed. Po 2 cyklech došlo ke schválení cílené léčby zdravotní pojišťovnou. Byla tedy zahájena terapie v kombinaci dabrafenib plus trametinib. Nemocný snáší léčbu velmi dobře, zatím se neobjevily žádné nežádoucí účinky. Na CT vyšetření po 6 měsících léčby byla doložena parciální odpověď.
Klíčová slova: BRAF V600E, NSCLC, dabrafenib, trametinib

 

Inhalační anticholinergika s dlouhodobým účinkem v léčbě asthma bronchiale
S. Genzor
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF Univerzity Palackého, Olomouc

SOUHRN
Použití anticholinergik s dlouhodobým účinkem (long acting muscarinic antagonist – LAMA) je logickým krokem v léčbě nedostatečně kontrolovaného astmatu, v případě neúčinnosti léčby kombinací inhalačním kortikosteroidem (IKS) a inhalačním beta2-agonistou s dlouhodobým účinkem (long acting beta2-agonist – LABA). Jejich přidání může zlepšit kontrolu nad astmatem a snížit frekvenci exacerbací. Robustná data ohledně efektivity tiotropia v léčbě astmatu podporují myšlenku možného použití jiných LAMA v léčbě astmatu. Studie TRIMARAN, TRIGGER, IRIDIUM a ARGON zkoumaly účinnost glykopyrronia s kombinací IKS a LABA, studie CAPTAIN testovala použití umeklidinia. Všechny jmenované studie prokázaly, že i použití jiných LAMA, než tiotropia v léčbě astmatu je bezpečné a efektivní. Přidání LAMA do kombinace IKS/LABA dle studií TRIMARAN a TRIGGER snížilo frekvenci exacerbací a zlepšilo plicní funkce u sledovaných pacientů. Studie TRIGGER a ARGON prokázaly non-inferioritu fixní trojkombinace IKS/LAMA/LABA s použitím glykopyrronia ve srovnání s volnou kombinací obsahující tiotropium. Fixní trojkombinace může mít navíc potenciál ke zvýšení compliance pacientů.
Klíčová slova: těžké astma, LAMA, fixní trojkombinace

 

Bronchiolitis obliterans syndrom jako projev chronické reakce štěpu proti hostiteli po allogenní transplantaci krvetvorných buněk
H. Bartáková, V. Válková, J. Vydra
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha

SOUHRN
Chronická reakce štěpu proti hostiteli (chronic graft versus host disease - cGVHD) je hlavní příčinou mortality u pacientů po allogenní transplantaci krvetvorných buněk (allogeneic hematopoietic stem cell transplantation – dále alloHSCT), kteří přežívají déle než 2 roky po transplantaci. Bronchiolitis obliterans syndrom (BOS) je typickým projevem plicní cGVHD, který se významně podílí na morbiditě a mortalitě transplantovaných. Pomocí dosavadních léčebných postupů se daří zastavit pokles plicních funkcí pouze u části nemocných, mnohdy za cenu významného navýšení imunosuprese. Pacienty s BOS je třeba včas diagnostikovat, aplikovat léčbu dle současných poznatků, včetně komplexní podpůrné léčby. Základem farmakologické, orgánově specifické léčby je kombinace obsahující inhalační steroid, azithromycin, montelukast a dlouhodobě působící beta2-mimetikum. Pilířem imunosupresívní léčby jsou systémové kortikosteroidy často v kombinaci s dalším imunosupresivem. Ve vybraných případech lze volit imunomodulační léčbu pomocí extrakorporální fotoferézy (EKF). Jako ultimum refugium je v individuálních případech indikována transplantace plic. V přehledném článku přinášíme informace o současném přístupu k pacientům s BOS po alloHSCT.
Klíčová slova: bronchiolitis obliterans syndrom (BOS), chronická reakce štěpu proti hostiteli (cGVHD), allogenní transplantace krvetvorných buněk (alloHSCT)

 

Plicní hyperinflace u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí léčených kontinuálním pozitivním přetlakem – pilotní studie
S. Genzor1, J. Prasko2,4,5, J. Vanek2, P. Jakubec1, S. Nadjarpour3, M. Sova1
1Department of Respiratory Diseases, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry Palacky University Olomouc; 2Department of Psychiatry, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry Palacky University Olomouc; 3Faculty of Medicine and Dentistry Palacky University Olomouc; 4Institute for Postgraduate Education in Health Care, Prague; 5Department of Psychology Sciences, Faculty of Social Science and Health Care, Constantine the Philosopher University in Nitra

SOUHRN
Úvod: Terapie kontinuálním pozitivním přetlakem (CPAP) je zlatým standardem léčby obstrukční spánkové apnoe (OSA). Jedním z vedlejších účinků této léčby by teoreticky mohla být plicní hyperinflace. Cílem této studie bylo stanovit efekt terapie CPAP na míru plicní hyperinflace u pacientů s OSA.
Metody: Do této pilotní studie bylo zahrnuto 50 konsekutivních pacientů (z toho 43 mužů) průměrného věku 53,4 let, s indikací k terapii CPAP (AHI  >  15). Všichni pacienti podstoupili bodypletysmografii, a to vstupně a po 3 měsících terapie přetlakovou ventilací. Jako uspokojivá compliance s terapií byla stanovena hranice 4 hodin průměrného užití CPAP za noc. Plicní hyperinflace byla hodnocena na základě poměru reziduálního objemu a celkové plicní capacity (RV/TLC).
Výsledky: Tato studie našla nepatrný, ale statisticky signifikantní nárůst poměru RV/TLC u pacientů s dobrou compliance se CPAP (p = 0.03). Navýšení tohoto poměru nekorelovalo s výší použitého tlaku na CPAP. Poměr RV/TLC byl jak před terapií, tak i po 3 měsících terapie ve fyziologickém rozmezí (průměr před léčbou 0,38, po léčbě 0,40).
Závěr: Na základě našich výsledků se lze domnívat, že CPAP může způsobovat minimální, klinicky nesignifikantní plicní hyperinflaci. Vzhledem k malému počtu pacientů a minimálnímu rozdílu v poměru RV/TLC je toto nutno ověřit na větším souboru v rámci delšího sledování v prospektivní studii.
Klíčová slova: obstrukční spánková apnoe, terapie CPAP, plicní hyperinflace, bodyplethysmografie

 

Definice progredujících fibrotizujících intersticiálních plicních procesů a přístup k nemocnému
M. Šterclová1, M. Vašáková2
1FN Motol; 2Pneumologická klinika; 21. LF UK a Thomayerova nemocnice

SOUHRN
Intersticiální plicní procesy s progredující fibrotizací představují prognosticky nepříznivou skupinu s heterogenní etiologií a velmi podobným průběhem. Zatímco k ovlivnění zánětlivých změn v plicní tkáni slouží protizánětlivá a imunosupresní léčba, ne u všech nemocných se těmito prostředky podaří udržet pod kontrolou i fibrotickou složku onemocnění. Jelikož ale recentně publikované studie ukazují, že zpomalení progrese fibrózy je možné i u nemocných s jiným typem fibrózy než idiopatická plicní fibróza, vyvstává potřeba definovat progresivní fenotyp a u nemocných s tímto fenotypem indikovat antifibrotickou léčbu. Sdělení shrnuje definici progredujícího fibrotizujícího intersticiálního plicního procesu a léčebné možnosti.
Klíčová slova: Progredující fibrotizující intersticiální plicní proces, antifibrotika, HRCT, silikóza

 

Velká pneumatokéla jako plicní komplikace u pacienta s covid-19: kazuistika
T. I. Kalenchic1, N. S. Didenko2, S. L. Kabak3, I.V. Korenevskaya4

SOUHRN
Pneumatokéla je vzácná komplikace spojená s infekcí covid-19. Tato kazuistika popisuje případ velké pneumatokély v důsledku covid-19. Muži ve věku 68 let byla diagnostikována závažná komunitní bilaterální covid-19 pneumonie, souběžně s diabetem 2. typu a středně závažným astmatem. CT hrudníku odhalilo bilaterální opacity mléčného skla a ztluštění intersticia převážně v obou dolních lalocích. O 36 dnů později CT hrudníku prokázalo vzduchem vyplněnou dutinu (pneumatokélu) velikosti 74 × 50 × 128 mm umístěnou v dolním laloku levé plíce. Po dvou měsících se velikost cysty významně zmenšila, zatímco další vzduchem vyplněná dutina se objevila v pravé plíci.
Klíčová slova: covid-19 pneumonie, pneumatokéla, CT, hrudník

Přejít na: