2 / 2021

Celé číslo ke stažení zde ve formátu .pdf


V. Koblížek: Úvodník
V. Šnorek: CHOPN u rezidentů domovů pro seniory
P. Horová, K. Neumannová: Vliv posturálně dechového tréninku na mimojícnové projevy gastroezofageálního refluxu u pacientky s asthma bronchiale
P. Pobeha, J. Hack, P. Joppa: Experimentálne využitie CPAP prístroja na núdzovú „High flow“ respiračnú podporu
M. Šterclová: Exogenní alergická alveolitida – doporučený postup pro diagnózu, léčbu a sledování
M. Štefániková, P. Kubáň, Z. Chovancová, J. Skřičková, M. Doubková: Cytokiny v kondenzátu vydechovaného vzduchu u asthma bronchiale a idiopatické plicní fibrózy
L. Fila, D. Rakita, M. Marel: Zamyšlení nad některými statistikami pandemie SARS-CoV-2: středoevropská perspektiva
I. Solovič: Primár doc. MUDr. Ivan Majer, CSc. – sedemdesiatročný
M. Marel: Vzpomínka na prof. R. W. Lighta
D. Magula, P. Kabaivanov: In memoriam – Primár MUDr. František Dvořák (1933–2021)

 

CHOPN u rezidentů domovů pro seniory
V. Šnorek
Oddělení plicní a TBC, Nemocnice České Budějovice, a. s.

S O U H R N
U skupiny 67 pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), rezidentů domovů pro seniory, byla zavedena léčba podle platných doporučení. Během čtyř a půl roku jsme zaznamenali výskyt tří exacerbací, dvě hospitalizace pro exacerbaci a žádné úmrtí pro diagnózu CHOPN. Výsledky potvrzují účelnost řádné léčby u této vysoce rizikové skupiny pacientů.
Klíčová slova: CHOPN, domovy pro seniory, léčba CHOPN

 

Vliv posturálně dechového tréninku na mimojícnové projevy gastroezofageálního refluxu u pacientky s asthma bronchiale
P. Horová, K. Neumannová
Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

SOUHRN
Gastroezofageální reflux se nejčastěji projevuje ezofageálními příznaky, ale může se objevovat i v kombinaci s onemocněním dýchacích cest, a vykazovat tak projevy extraezofageální, mezi které patří například chronický kašel, chrapot či sucho v krku. V léčbě obou onemocnění se uplatňují jak přístupy farmakologické, tak nefarmakologické v podobě režimových opatření a rehabilitační léčby. Studie zaměřené na rehabilitační léčbu však popisují její efekt u každého onemocnění zvlášť. Cílem této kazuistiky je proto popsat efekt rehabilitační léčby na výskyt a tíži symptomů u pacientky (24 let), u které byla diagnostikována onemocnění GERD a počínající asthma bronchiale. Pacientka absolvovala 8 terapií v délce trvání 30 minut s frekvencí jednou týdně. Jednotlivé terapie byly zaměřené na trénink dýchacích svalů, který byl prováděn nejen ve vzpřímeném sedu, ale postupně i v posturálně náročných pozicích, včetně využití labilních pomůcek. Rehabilitační léčba vedla k subjektivnímu i objektivnímu zlepšení. Pacientka zaznamenala snížení výskytu kašle při běžných denních aktivitách již v průběhu terapie, později došlo k jeho vymizení i při fyzicky náročných aktivitách. Objektivně došlo ke zvýšení síly dýchacích svalů a ventilačních parametrů. Výsledky této kazuistiky poukazují na účinnost rehabilitační léčby a mohly by být podkladem pro další studie, zkoumající vliv tohoto typu léčby u onemocnění GERD s přidruženým plicním onemocněním.
Klíčová slova: kašel, síla dýchacích svalů, dechové trenažéry, labilní pomůcky

 

Experimentálne využitie CPAP prístroja na núdzovú „High flow“ respiračnú podporu
P. Pobeha1, J. Hack2, P. Joppa1
1Klinika pneumológie a ftizeológie, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Lekárskafakulta a Univerzitná nemocnica L. Pasteura v Košiciach; 2Katedra biomedicínskeho inžinierstva Strojníckej fakulty, Technická univerzita v Košiciach, Egamed, s. r. o., Piešťany

SÚHRN
Vysoko prietoková nazálna oxygenoterapia (HFNO) je forma respiračnej podpory, ktorá je využívaná na efektívnu liečbu hypoxemickej respiračnej insuficiencie. Princípom liečby je inhalácia vysokých prietokov vzduchu zmiešaného s kyslíkom, ktorý je ohriaty a zvlhčený. V súčasnosti počas pandémie ochorenia covid-19 je pre vysoký záujem o HFNO liečbu akútny nedostatok prístrojov od štandardných dodávateľov. Prezentovaná práca dokumentuje experimentálnu liečbu vytvorenú z dostupných zdrojov a pomocou bežného CPAP prístroja, využiteľnú ako núdzové HFNO.
Kľúčové slová: Vysoko prietoková nazálna oxygenoterapia, respiračná podpora, prístroj CPAP

 

Exogenní alergická alveolitida – doporučený postup pro diagnózu, léčbu a sledování
M. Šterclová1,2
1Pneumologická klinika, 2. LF a FN Motol; 2Pneumologická klinika, 1. LF a Thomayerova nemocnice

S O U H R N
Exogenní alergické alveolitidy (EAA) jsou v populaci pravděpodobně častější než idiopatická plicní fibróza, navzdory tomu pro ně donedávna neexistoval jednotný diagnostický doporučený postup. Předkládaný nový český doporučený postup reflektuje novinky na poli diagnostiky a léčby EAA. Hlavní úlohu v diagnostice hraje nadále kvalitně odebraná anamnéza, počítačová tomografie s vysokou rozlišovací schopností (HRCT), nutné je ale nemocného vždy vyšetřit komplexně, včetně bronchoskopie s bronchoalveolární laváží. Klíčové je rozdělení EAA na fibrotické a nefibrotické, a to zejména z prognostických a léčebných důvodů. V terapii progredujících fibrotických forem se kromě režimových opatření a případně imunosupresní léčby uplatňují nově také antifibrotika.
Klíčová slova: exogenní alergická alveolitida, doporučený postup, HRCT, antifibrotická léča

 

Cytokiny v kondenzátu vydechovaného vzduchu u asthma bronchiale a idiopatické plicní fibrózy
1M. Štefániková, 2 P. Kubáň, 3Z. Chovancová, 1J. Skřičková, 1M. Doubková
1Klinika nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno; 2Oddělení bioanalytické instrumentace, Středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita, Brno; 3Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

SOUHRN
Analýza biologických markerů v kondenzátu vydechovaného vzduchu (KVV) je považována za bezpečnou neinvazivní techniku k hodnocení zánětu v dýchacích cestách u pacientů všech věkových kategorií. Zánět v dýchacích cestách je charakteristickým znakem řady chronických plicních onemocnění (chronické obstrukční plicní nemoci, bronchiálního astma, cystické fibrózy, bronchopulmonální dysplázie a primární ciliární dyskineze). Tato metoda by mohla být užitečná pro rozlišení přítomnosti zánětu, k monitorování efektu léčby a k predikci exacerbace onemocnění. Cílem této práce bylo podat souhrnný přehled poznatků z vybraných studií, které se věnovaly detekci cytokinů v kondenzátu vydechovaného vzduchu (KVV) u pacientů s bronchiálním astmatem (AB) a idiopatickou plicní fibrózou (IPF). Popisujeme klinický význam vybraných cytokinů, metodologii odběru KVV, analytické metody a možné důvody, proč tato metoda nebyla dosud zavedena do klinické praxe.
Klíčová slova: cytokiny, kondenzát vydechovaného vzduchu, asthma bronchiale, idiopatická plicní fibróza

 

Zamyšlení nad některými statistikami pandemie SARS-CoV-2: středoevropská perspektiva
L. Fila, D. Rakita, M. Marel
Pneumologická klinika, 2. LF UK a FN Motol

SOUHRN
Úvod: Cílem práce je srovnání některých statistických dat, týkajících se pandemie SARS-CoV-2 v Česku a dalších zemích střední Evropy.
Metodika: Ke dni 17. 4. 2021 byly z dostupných internetových zdrojů zaznamenány údaje týkající se počtu infikovaných, zemřelých a vakcinovaných osob a počtu testů na SARS-CoV-2. Korelovány byly s ekonomickými, zdravotními a společenskými parametry.
Výsledky: V populaci zemí střední Evropy se podíl infikovaných pohyboval mezi 3,7 % (Německo) a 14,9 % (Česko). Podíl zemřelých mezi infikovanými se pohyboval v rozmezí od 1,2 % (Nizozemsko) a 3,3 % (Maďarsko), v Česku činil 1,8 %. Podíl vakcinovaných se pohyboval mezi 14,1 % (Švýcarsko) a 32,0 % (Maďarsko), v Česku činil 14,9 %. Počet testů se pohyboval mezi 261 224/1 000 000 (Slovensko) a 3 163 023/1 000 000 (Rakousko), v Česku činil 1 445 951/1 000 000. Podíl infikovaných negativně koreloval s počtem nemocničních lůžek/100 000 (p = 0,041) a podíl zemřelých negativně koreloval s výší HDP (p = 0,007).
Závěr: Uvedená statistická data ilustrují situaci ohledně pandemie SARS-CoV-2 v zemích střední Evropy. V Česku se přes nejvyšší podíl infekce v populaci podařilo udržet podíl zemřelých mezi infikovanými na nízkých číslech.
Klíčová slova: pandemie SARS-CoV-2, střední Evropa

Přejít na: