6 / 2020

Celé číslo ke stažení zde ve formátu .pdf


P. Pobeha: Spolupráca pneumológa a hrudníkového chirurga
D. Havel, G. Krákorová, M. Svatoň, O. Růžičková: Bolestivost hrudní punkce a možnost jejího ovlivnění lokální anestezií
A. Pekařová, M. Pekař, A. Matulová: Plicní metastáza meningeomu
M. Bratová, L. Jakubíková, K. Brat: Kazuistika pacienta s metastatickým NSCLC – „good respondera“ napříč liniemi aneb existuje vnímavý pacient pro více druhů onkologické léčby?
Š. Laššán, M. Hájková: Aktuálna situácia v odbore pneumológia a ftizeológia v Slovenskej republike
G. Krákorová: Jubilant profesor Miloš
J. Homolka: Za as. MUDr. Vasilem Bohutem
Ediční plán 2021

 

Bolestivost hrudní punkce a možnost jejího ovlivnění lokální anestezií
D. Havel, G. Krákorová, M. Svatoň, O. Růžičková
Klinika pneumologie a ftizeologie, Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova

S O U H R N
Úvod: Přestože se jedná o rutinní výkon, nejsou k dispozici jasné údaje o tom, je-li před hrudní punkcí zapotřebí provést lokální anestezii. Proto jsme realizovali dotazníkovou prospektivní studii, hodnotící bolestivost pleurální punkce, lokální anestezie před punkcí a srovnali ji s jinými typy bolesti, tak jak si je pacienti pamatovali.
Metodika: Prospektivní dotazníkové šetření. Soubor pacientů: U 74 nemocných bylo provedeno 81 hrudních punkcí, 45× bez lokální anestezie, 36× s lokálním znecitlivěním. Stran faktorů ovlivňujících bolestivost, nebyl mezi skupinami nalezen rozdíl. Výsledky: Na škále 0–100 bodů byla průměrná hodnota bolestivosti hrudní punkce bez anestezie 17 bodů (SD 11,66, 95% CI 13,52–20,53), bolest samotné lokální anestezie byla hodnocena 15 body (SD 10,32, 95% CI 11,04–18,02). Stran vzpomínek pacientů na jiné typy bolesti: bolest nitrosvalové injekce byla průměrně hodnocena 16 body (SD 11,74, 95% CI 13,19–18,44), bolest při ošetření zubního kazu byla průměrně 51 (SD 24,14, 95% CI 45,65–56,73), bolest při lokální anestezii v dutině ústní byla 30 (SD 20,01, 95% CI 25,07–34,99). Nezdařilo se prokázat, že lokální anestezie před hrudní punkcí je méně bolestivá než hrudní punkce samotná (p = 0,137), bolestivost hrudní punkce vnímají pacienti jako významně menší (p < 0,05) než ošetření zubního kazu či než injekci spojenou s lokální anestezií v dutině ústní.
Závěr: Provedení hrudní punkce bez lokální anestezie je dle našich výsledků výkonem lege artis, jedná se ve srovnání s některými jinými rutinně prováděnými výkony o málo bolestivou proceduru. Podání lokální anestezie před hrudní punkcí je ale nutné posoudit individuálně.
Klíčová slova: fluidotorax, bolestivost hrudní punkce, lokální anestezie

 

Plicní metastáza meningeomu
A. Pekařová1,2, M. Pekař2,3, A. Matulová4
1Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Ostrava; 2Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno; 3Chirurgické oddělení, Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice, a. s., Ostrava; 4Všeobecná a plicní ambulance, Andy MED, s. r. o., Ostrava

S O U H R N
Meningeom patří mezi primární nádory centrální nervové soustavy. I přesto, že se jedná o novotvar benigního charakteru bez přímé invaze do okolní tkáně, přináší pacientovi obtíže spojené s tlakem nádorové masy na okolí. Schopnost meningeomu metastázovat je relativně vzácná, nejčastěji dochází k metastázování do plic, uzlin, skeletu a nitrobřišních orgánů. Prezentujeme kazuistiku 68leté pacientky s obstrukcí pravého hlavního bronchu tumorózní masou. Vzhledem k endobronchiálnímu nálezu bylo u pacientky provedeno laserové ošetření a rekanalizace bronchu. Opakovaným bronchoskopickým odběrem tkáně byla verifikována extrakraniální metastáza meningeomu.
Klíčová slova: meningeom, plicní metastáza, obstrukce bronchu

 

Kazuistika pacienta s metastatickým NSCLC – „good respondera“ napříč liniemi aneb existuje vnímavý pacient pro více druhů onkologické léčby?
M. Bratová, L. Jakubíková, K. Brat
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, FN Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

S O U H R N
Vývoj v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic v posledních deseti letech významně prodloužil přežívání nemocných s touto diagnózou. Ačkoliv molekulárně genetické markery jsou jasným vodítkem v prognóze nemoci, pro pacienty bez těchto driverů neexistuje způsob, jak efekt protinádorové léčby předpovědět. Zvláště pak co se týče standardní chemoterapie. Autoři předkládají kazuistiku pacienta s adenokarcinomem plic, s výjimečně dlouhou léčebnou odpovědí na více druhů onkologické léčby, a zamýšlejí se nad existencí typu tzv. obecného „good respondera“.
Klíčová slova: nemalobuněčný karcinom plic, „good responder“, prediktivní markery

 

Aktuálna situácia v odbore pneumológia a ftizeológia v Slovenskej republike
Š. Laššán, M. Hájková
Klinika pneumológie, ftizeológie a funkčnej diagnostiky, Lekárska fakulta Slovenskej zdravotníckej university, Univerzitna nemocnica Bratislava

SÚHRN
V predloženom materiáli spolu s hlavným odborníkom Ministerstva zdravotníctva SR (MZ SR) pre odbor pneumológia a ftizeológia (PaF) predkladáme aktuálne dostupné dáta charakterizujúce stav odboru a jeho aktivity na Slovensku. Venujeme sa problematike náplne odboru, ľudských zdrojov a ich vzdelávania, siete a činnosti ústavných aj ambulantných poskytovateľov zdravotnej starostlivosti. Poukazujeme na problémy a výzvy do budúcnosti. Zdôrazňujeme úlohu a zapojenie odbornej pracovnej skupiny PaF do prípravy štandardných diagnostických a terapeutických postupov a postupov na výkon prevencie v rámci projektu MZ SR.
Kľúčové slová: pneumológia a ftizeológia, ústavní a ambulantní poskytovatelia zdravotnej starostlivosti, projekt štandardných, preventívnych, diagnostických a terapeutických postupov

Přejít na: