4 / 2020

Celé číslo ke stažení zde ve formátu .pdf


V. Kašák: Astma a covid
M. Teřl: Co by měl dnes vědět (každý) pneumolog o biologické léčbě astmatu
A. Tauchman: Analýza dispenzární skupiny pacientů s CHOPN v praxi ambulantního pneumologa – zásadní výstupy ze sledovaného období 10 let
M. Plutinský, K. Brat, M. Svoboda, J. Zatloukal, E. Voláková, P. Popelková, B. Novotná, P. Voglová, Z. Liptáková, O. Sobotík, A. Vlachová, M. Škrobáčková, V. Koblížek: Vliv snížené fyzické aktivity na dlouhodobé přežívání a mortalitu pacientů s pokročilou CHOPN
J. Musil: Jsou nemocní s chronickou obstrukční plicní nemoci (CHOPN) diagnostikováni v časném stadiu?
O. Zela, S. Genzor, J. Mizera, O. Vencalek, L. Hajdová, P. Jakubec, J. Zatloukal, S. Nadjarpour, M. Sova: Studie THERESE Study (vliv srdečního selhání se zachovalou ejekční frakcí na 2letou úmrtnost pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí – protokol pro multicentrickou, prospektivní studii případů a kontrol
M. Sova, O. Zela, J. Mizera, S. Genzor: Systémová terapie glukokortikoidy u covid-19 – aktuální data k srpnu 2020
O. Měřička: prof. MUDr. Jiří Homolka, DrSc. – sedmdesátiletý
Výbor ČPFS si v roce 2020 dovoluje vyhlásit dvě publikační soutěže

 

Co by měl dnes vědět (každý) pneumolog o biologické léčbě astmatu
M. Teřl
Klinika pneumologie, FN a LF UK v Plzni, pracoviště Národního centra pro těžké astma

SOUHRN
Cílem článku je podat pneumologům pragmatický přehled problematiky biologické léčby astmatu. Biologická léčba astmatu se donedávna týkala jen úzké skupiny nemocných s nejtěžšími případy jeho alergických forem. V posledních pěti letech se však její indikační spektrum a aplikační možnosti významně rozšiřují. Přibývá astmatických pacientů, kterým může být tato léčba nabídnuta, rozšiřují se její aplikační možnosti a role ambulantních pneumologů „1. linie“ tak významně narůstá.
K jejich zásadní úloze při včasné a racionální indikaci přistupuje skutečnost, že stále významnější část podávání biologické léčby se přesouvá do ambulantní sféry mimo specializovaná centra. Článek vychází z praktických zkušenosti plzeňského centra s více než stovkou nemocných a poukazuje na mnohdy nečekané problémy při indikaci a aplikaci biologické léčby, vynořující se v běžné klinické praxi.
Klíčová slova: astma, biologická léčba, cílená léčba, pneumologie, omalizumab, mepolizumab, reslizumab, benralizumab, dupilumab, home-use


Analýza dispenzární skupiny pacientů s CHOPN v praxi ambulantního pneumologa – zásadní výstupy ze sledovaného období 10 let

A. Tauchman
Plicní ambulance, Český Krumlov 

SOUHRN
Cílem této práce byla retrospektivní analýza a detailní zhodnocení dispenzární skupiny pacientů s CHOPN, a to v 10letém období 2008–2018. Práce mimo jiné komentuje věk v době záchytu této nemoci, vývoj složení inhalační léčby a vývoj ventilačních funkcí (při použití hodnoty FEV1) ve vztahu k pokračujícímu kuřáctví. Byl prokázán pozdní záchyt nemoci a nepříznivý vliv pokračujícího kuřáctví na vývoj plicních funkcí, bez ohledu na skutečnost,
že jsou používány moderní a komplexní léčebné metody.
Klíčová slova: CHOPN, věk záchytu nemoci, kouření, vývoj plicních funkcí


Vliv snížené fyzické aktivity na dlouhodobé přežívání a mortalitu pacientů s pokročilou CHOPN
M. Plutinský1, K. Brat1, M. Svoboda2, J. Zatloukal3, E. Voláková3, P. Popelková4, B. Novotná5, P. Voglová6, Z. Liptáková7, O. Sobotík8, A. Vlachová8, M. Škrobáčková2, V. Koblížek9
1Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF MU a FN, Brno; 2Institut biostatistiky a analýz, s. r. o., Brno; 3Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF UP a FN Olomouc; 4Plicní oddělení, FN Ostrava; 5Klinika pneumologie a hrudní chirurgie, FN Bulovka, Praha; 6Klaudiánova nemocnice, Mladá Boleslav; 7Plicní oddělení, Nemocnice České Budějovice; 8Plicní klinika, FN Motol, Praha; 9Plicní klinika, FN Hradec Králové 

SOUHRN
Úvod: CHOPN je závažné heterogenní onemocnění, u kterého je v posledních dekádách pozorována rostoucí prevalence a mortalita. Jedním z možných a dobře popsaných prediktorů mortality je fyzická aktivita. Cílem naší práce bylo zjistit vliv snížené fyzické aktivity na dlouhodobé přežívání a mortalitu pacientů s pokročilou CHOPN pomocí měření destiminutovým testem chůzí (6MWT).
Materiál a metody: Analýze byla podrobena data 598 pacientů z České multicentrické výzkumné databáze CHOPN (čtyřletá analýza). Jednalo se o neselektovanou skupinu nemocných s CHOPN, s postbronchodilatační hodnotou usilovně vydechnutého objemu za 1 sekundu (post-BDT FEV1) ≤ 60 % normy. Fyzická aktivita byla měřena pomocí 6MWT. Pacienti byli rozděleni do tří skupin dle ušlé vzdálenosti při 6MWT: skupina I. < 150 metrů,
skupina II. 150–299 metrů, III. ≥ 300 metrů. K určení ideální prahové (dále cut-off) vzdálenosti a ke stanovení odhadu dlouhodobého přežití a mortality byly použity Receiver Operating Characteristic (ROC) analýzy a KaplanMeierovy křivky přežití.
Výsledky: 6MWT byl proveden celkem u 598 pacientů (N = 598), průměrná ušlá vzdálenost byla 331,3 metru (směrodatná odchylka – SD 131,7). Ve skupině I. bylo 57 pacientů (9,5 %), v skupině II. bylo 144 pacientů (24,1 %) a ve skupině III. 397 nemocných (66,4 %). Celková čtyřletá mortalita činila 25,4 % (N = 152). Ve skupině I. byla mortalita 50,9 % (N = 29; 0,362; CI 0,198–0,525), ve skupině II. 31,9 % (N = 46; 0,572; CI 0,461–0,683) a ve skupině III. 19,4 % (N = 77; 0,726; CI 0,668–0,785), p < 0,001. Ideální cut-off hodnota, stanovená pomocí ROC analýzy, byla v našem souboru 325 metrů (AUC 0,667; p < 0,001). Při použití této cut-off hodnoty byla čtyřletá mortalita ve skupině pacientů se 6MWT < 325 metrů, 93 pacientů – 37,2 % a ve druhé skupině se 6MWT ≥ 325 metrů byla 59 pacientů – 17,0 %. Odhad čtyřletého přežívání byl statisticky signifikantně snížený ve skupině pacientů
se 6MWT < 325 metrů (0,494; CI 0,407–0,581 versus 0,763; CI 0,704–0,823), p < 0,001.
Závěr: Výsledky naší práce jsou v konsenzu s výsledky jiných studií. S klesající ušlou vzdáleností významně stoupá riziko mortality. 6MWT je dobrým prediktorem mortality u pacientů s CHOPN.
Klíčová slova: CHOPN, mortalita, 6MWT 

Jsou nemocní s chronickou obstrukční plicní nemoci (CHOPN) diagnostikováni v časném stadiu?
J. Musil
Pneumologická ambulance, Nemocnice Mělník 

SOUHRN
Vlastním pozorováním, provedeným na souboru 130 nemocných vyšetřených v pneumologické ambulanci, u nichž byla nově diagnostikována CHOPN, bylo zjištěno, že ve stadiu I nebyl diagnostikován žádný nemocný, ve stadiu II 80 (61 %), ve stadiu III 41 (32 %), ve stadiu IV 9 (7 %) pacientů. 80 % nemocných bylo vyšetřeno na doporučení praktického lékaře (PL). Hlavním příznakem k odeslání byla v 76 % případů dušnost. Diagnóza CHOPN
podle mých zkušeností je stanovována pozdě.
Klíčová slova: CHOPN, včasná diagnostika, vlastní zkušenosti


THERESE Study (The influence of hearT failure with preserved ejection fraction on 2-year mortality of patients with cHronic obstructivE pulmonaRy disEaSE) – multicentric, prospective, case-control trial protocol
O. Zela1,2, S. Genzor3, J. Mizera3, O. Vencalek4, L. Hajdová3, P. Jakubec3, J. Zatloukal3, S. Nadjarpour2, M. Sova3
1Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc; 2Department of Internal Medicine, Frydek-Mistek Hospital; 3Department of Respiratory Medicine, University Hospital Olomouc and Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc; 4Department of Mathematical Analysis and Applications of Mathematics, Faculty of Science of the Palacky University in Olomouc

SOUHRN
Studie THERESE Study (vliv srdečního selhání se zachovalou ejekční frakcí na 2letou úmrtnost pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí – protokol pro multicentrickou, prospektivní studii případů a kontrol
Úvod: Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) má vysokou prevalenci u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Může negativně ovlivnit úmrtnost pacientů s CHOPN, ale v současné době chybějí robustní data.
Cíl: Cílem studie THERESE (angl. The influence of hearT failure with preserved ejection fraction on 2-year mortality of patients with cHronic obstructivE pulmonaRy disEaSE) je zhodnotit možný vliv HFpEF na úmrtnost pacientů ve stadiu C a D podle kritérií Globální iniciativy pro chronickou obstrukční plicní nemoc (GOLD).
Metody: Jedná se o multicentrickou, prospektivní studii případů a kontrol, do níž plánujeme zařadit 150 pacientů.
Diskuze: Data ze studie THERESE nám poskytnou informace o možném vlivu HFpEF na úmrtnost pacientů s CHOPN. To by mohlo být důležité v další léčbě pacientů s CHOPN, neboť potenciálně okamžitá diagnóza HFpEF a její následná léčba by mohly zlepšit prognózu pacientů. Rovněž budeme mít k dispozici data o prevalenci HFpEF u různých fenotypů CHOPN, což je sekundárním cílem studie.
Registrace studie: Identifikátor ClinicalTrials.gov: NCT04277429
Klíčová slova: chronická obstrukční plicní nemoc, srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí, úmrtnost


Systémová terapie glukokortikoidy u covid-19 – aktuální data k srpnu 2020
M. Sova1, O. Zela2, J. Mizera1, S. Genzor1
1Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouc a Fakultní nemocnice Olomouc; 2Interní oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku

SOUHRN
Úvod: S probíhající epidemií onemocnění covid-19 se ve světové literatuře postupně objevuje celá řada způsobů léčby těchto pacientů. Jedná se jak o terapii kauzální, tak i podpůrnou. Jedním z hojně diskutovaných témat je systémové podání glukokortikoidů. Cílem tohoto přehledového článku je přinést aktuální poznatky potenciálních rizik a přínosů systémové terapie glukokortikoidy u pacientů s onemocněním covid-19.
Materiál a metody: Byly analyzovány výsledky vyhledávání v databázi PubMed a Google Scholar (ke dni 4. 8. 2020). Zadané výrazy obsahovaly hesla: „coronavirus“, „covid-19“, „SARS-CoV-2“, „corticosteroid“ nebo „glucocorticoid“, „dexamethasone“, „methylprednisolon“, „hydrocortison“ nebo „prednisolon“. Fulltexty relevantních studií byly následně zhodnoceny.
Výsledky: Použití systémové terapie glukokortikoidy bylo v minulosti v léčbě virových pneumonií spojeno s vyšším rizikem mortality a rozvoje nozokomiální infekce. V terapii těžších stadií covid-19 je k dispozici pouze několik studií. Dle studie RECOVERY bylo prokázáno snížení mortality (22,9 % vs. 25,7 %; p < 0,001). Obdobně Keller et al. pozorovali snížení mortality u pacientů se sérovou hladinou C-reaktivního proteinu > 200 mg/l (odds ratio 0,23). Výsledky randomizovaných, zaslepených studií však nejsou k dispozici.
Závěr: Dle doporučení není paušální podávání glukokortikoidů pacientům s covid-19 indikováno. Z aktuálních dat se zdá, že tato terapie by mohla představovat benefit u těžších stadií onemocnění, kde by potenciálně mohlo docházet k redukci mortality. Nicméně pro doporučení této léčby je nutné vyčkat výsledků randomizovaných studií, které nyní probíhají.
Klíčová slova: glukokortikoidy, covid-19, dexamethason 

Přejít na: