3 / 2020

Celé číslo ke stažení zde ve formátu .pdf


M. Pešek: Ohlédnutí za pneumoonkologií posledních 45 let
L. Jakubíková: Plicní toxicita imunoterapie
M. Drösslerová, M. Vašáková, L. Havel: Screening karcinomu plic – screeningové studie
D. Skanderová, J. Škarda, T. Tichý, V. Kolek, G. Kořínková, Z. Kolář: Současný stav predikce odpovědi na léčbu nemalobuněčných plicních karcinomů z pohledu rutinní diagnostiky. Zkušenosti našeho pracoviště
M. Šterclová, M. Doubková: Návrhy a připomínky k péči o pacienty s intersticiálním plicním procesem při pandemii COVID-19
M. Džingozovová, K. Brat, J. Skřičková, Z. Merta: Plicní alveolární mikrolitiáza

 

Plicní toxicita imunoterapie
L. Jakubíková
Klinika nemocí plicních a TBC, FN Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

SOUHRN
Léčba založená na monoklonálních protilátkách proti kontrolním bodům imunitní reakce je dnes považována za průlomovou metodu v onkologii. Tuto léčbu obecně označujeme jako imunoterapii onkologických onemocnění a stala se významným mezníkem v onkologické léčbě, s užitím napříč spektrem malignitami, včetně bronchogenního karcinomu. Tato léčba s sebou ovšem přináší jiný typ nežádoucích účinků než konvenční cytostatická léčba.
Již se nesetkáváme s myelotoxicitou, ale s imunitně navozenými autoimunitními typy toxicity, včetně možné plicní toxicity. Výsledky s anti-CTLA- 4 (cytotoxický T lymfocytární antigen-4) protilátkou ipilimumabem u pokročilého maligního melanomu znamenaly doslova revoluci v protinádorové imunoterapii a byly impulzem pro vývoj nových protilátek, zaměřených na další kontrolní molekuly (tzv. checkpointy), dalším zástupcem této skupiny je tremelimumab. Léčebně využitelné jsou protilátky proti receptoru programované buněčné smrti (PD- 1), např. nivolumab, pembrolizumab a proti jeho ligandu (PD- L1) – atezolizumab, durvalumab. Výhodou výše uvedených preparátů je kromě jejich účinnosti také jejich potenciální univerzálnost, což je zásadní pro široké využití u řady malignit. Princip účinku checkpoint inhibitorů spočívá v blokádě inhibičních receptorů na buňkách imunitního systému nebo
nádoru, a tím prolomení tolerance imunitního systému vůči nádoru. Prolomení tolerance vůči nádoru však může být doprovázeno i nežádoucím prolomením tolerance vůči fyziologickým nenádorovým tkáním, což vede k vedlejším účinkům, které se svým charakterem blíží autoimunitním onemocněním. V prezentovaném článku je kromě všeobecných informacích o imunitně navozené plicní toxicitě popsán případ mladé ženy s pokročilým plicním adenokarcinomem a imunitně navozenou pneumonitidou s fatálním koncem.
Klíčová slova: imunoterapie, plicní toxicita, pneumonitida imunitně navozená, anti-PD1 


Screening karcinomu plic – screeningové studie

M. Drösslerová, M. Vašáková, L. Havel
Pneumologická klinika, 1. LF UK, Thomayerova nemocnice, Praha

SOUHRN
Karcinom plic je malignita s jednou z nejvyšších mortalit. Úplného vyléčení může být dosaženo v časných stadiích onemocnění díky plicní resekci, anebo radikální radioterapii. U většiny pacientů je karcinom plic diagnostikován v pokročilých stadiích. Délka přežívání v případě lokoregionálně pokročilého nebo metastatického onemocnění není uspokojivá. Z tohoto důvodu probíhala a probíhá celá řada studií na screening plicního karcinomu.
Jednalo se o studie z USA (NLST), Holandska a Belgie (NELSON), Dánska (DLCST), Itálie (ITALUNG, DANTE, MILD), Německa (LUSI) a Velké Británie (UKLS). Náš přehledový článek detailně popisuje a hodnotí výše uvedené screeningové studie.
Klíčová slova: karcinom plic, screening, NLST, NELSON, DLCST, ITALUNG, DANTE, MILD, LUSI, UKLS 


Současný stav predikce odpovědi na léčbu nemalobuněčných plicních karcinomů z pohledu rutinní diagnostiky. Zkušenosti našeho pracoviště

D. Skanderová1,2, J. Škarda1,2, T. Tichý1,2, V. Kolek3, G. Kořínková1,2, Z. Kolář1,2
1Ústav klinické a molekulární patologie, LF UP a FN Olomouc;
2Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci;
3Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, LF UP a FN Olomouc 

SOUHRN
Hodnocení predikce odpovědi na terapii nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) patří dnes již mezi standardní postupy a mimo histologické verifikace a subtypizace nádoru má nezastupitelnou hodnotu, zejména pak vyšetření mutací EGFR, ALK, ROS1 u adenokarcinomu či NSCLC, NOS. Stále většího významu nabývá hodnocení exprese PD-L1 za účelem podání imunoterapie.
Hlavním úskalím prováděných vyšetření je převážné hodnocení z malých endoskopických vzorků, a tedy v mnoha případech nedostatečné množství materiálu k vyšetření prediktivních markerů po imunohistochemické typizaci. Velkým problémem je též nádorová heterogenita u exprese PD-L1.
Klíčová slova: nemalobuněčný plicní karcinom, adenokarcinom, spinocelulární karcinom, predikce odpovědi na léčbu, imunoterapie, ALK, ROS1, EGFR, PD-L1


Návrhy a připomínky k péči o pacienty s intersticiálním plicním procesem při pandemii COVID-19

M. Šterclová1,2, M. Doubková3
1Pneumologická klinika, 2. LF UK a FN Motol; 2Interní oddělení, Nemocnice Na Homolce;
3Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF Masarykovy univerzity a FN Brno 

SOUHRN
V prosinci 2019 byl v čínském Wuhanu (provincie Chu-pej) objeven nový kmen koronaviru, způsobující závažný akutní respirační syndrom, označen byl SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome-coronavirus 2). Nemoc, kterou způsobuje, byla nazvána COVID-19. Klinický průběh se pohybuje od asymptomatických, přes běžná nachlazení až po fatální. Dosud publikované práce týkající se specificky COVID-19 uvádějí jako nejvýraznější rizikové faktory „civilizační choroby“, které se v populaci vyskytují nejčastěji, plus věk nad 65 let. Uváděna bývá arteriální hypertenze, diabetes, obezita, chronické kardiovaskulární choroby nebo chronická obstrukční plicní nemoc.
V žádném z dostupných literárních pramenů není specificky zmíněno riziko pro pacienty s intersticiálními plicními procesy jakékoliv etiologie. V tuto chvíli nic nesvědčí pro to, aby byli pacienti s intersticiálními plicními procesy (IPP) jakékoliv etiologie limitováni v léčbě. Největší riziko vážného průběhu virové infekce s velkou pravděpodobností představuje dlouhodobý aktivní zánět, který často IPP provází. Informace o tom, zda koronavirus zvyšuje riziko exacerbace IPP, přinese čas. V tuto chvíli nejsou k dispozici data, která by jednoznačně prokazovala kauzální vztah mezi virovými respiračními infekty a rizikem exacerbace IPP. Je ale nutné vzít v potaz možnost, že virový infekt může díky mechanismům heterologní imunity spustit kaskádu dalších dějů, které mohou vést k progresi třeba dosud zanedbatelných intersticiálních abnormalit v manifestní intersticiální plicní proces.
Klíčová slova: koronavirus, intersticiální plicní procesy, imunosupresivní léčba, exacerbace


Plicní alveolární mikrolitiáza

M. Džingozovová, K. Brat, J. Skřičková, Z. Merta
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a FN Brno 

SOUHRN
Plicní alveolární mikrolitiáza patří mezi geneticky podmíněné vzácné plicní nemoci, spojené s hromaděním abnormálního materiálu v plicních alveolech. Je pro ni typická přítomnost kalkosferitů v plicních alveolech. Celkem bylo zatím popsáno více než 1 000 případů nemoci. Vzhledem k malé prevalenci tohoto onemocnění neexistují žádná jednoznačná doporučení pro diagnostiku a léčbu. Práce podává přehled o možnostech diagnostiky a léčby.
Klíčová slova: plicní alveolární mikrolitiáza, kalkosferity 

Přejít na: