2 / 2020

Celé číslo ke stažení zde ve formátu .pdf


J. Zatloukal: CHOPN – odkud přicházíme a kam směřujeme
T. Michalčíková, K. Neumannová, M. Salčáková: Přínos telerehabilitace pro nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí
M. Sova, B. Abrmanová, M. Šurábová, S. Genzor, J. Mizera, O. Zela: (Ne)vysazování inhalačních kortikosteroidů v klinické praxi
I. Solovič, P. Dobáková, K. Dostálová: Poznámky pre klinika – pacient s tuberkulózou a COVID-19
L. Solichová, Z. Antušová: Provoz plicních ambulancí a pracovišť funkční diagnostiky v době koronavirové epidemie (poziční dokument FN HK pro potřeby hradeckého regionu)
M. Doubková, Z. Adam, M. Doubek, T. Horvát, L. Pour, Z. Řehák, R. Koukalová, Z. Král: Diagnostika a léčba plicní formy histiocytózy z Langerhansových buněk
V. Vondra, M. Malý: Recentní stručná informace o úmrtnosti na respirační onemocnění v roce 2018 v České republice
H. Bartáková: Zpráva o konferenci Respirační selhání a umělá plicní ventilace pořádané Evropskou respirační společností (ERS)
S. Kos: Spolek plicních pacientů ČOPN existuje už 20 let
M. Sova: Rezignujeme na medicínu založenou na důkazech?


Přínos telerehabilitace pro nemocné s chronickou obstrukční plicní nemocí
T. Michalčíková1, K. Neumannová1, M. Salčáková2
1Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci;
2Katedra společenských věd v kinantropologii, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci 

SOUHRN
Přestože plicní rehabilitace (PR) pacientům nabízí mnohé benefity, není pacienty v plné míře využívána, a ne všichni pacienti ji dokončí. Nejčastějšími důvody k předčasnému ukončení nebo nezahájení PR jsou nedostatek motivace ke cvičení, nedostatek personálních a finančních zdrojů, jak ze strany zdravotnických zařízení, tak ze strany pacienta. Dalšími jsou také exacerbace onemocnění nebo hospitalizace pacienta. Vhodným prostředkem, který může zajistit vyšší využívání programů PR, je telerehabilitace. Telerehabilitace navíc může prodloužit setrvání účinků PR na toleranci zátěže, snížení symptomů a na udržení dostatečné úrovně pohybových aktivit. Telerehabilitace může pomoci přenést i více odpovědnosti za vlastní zdravotní stav na pacienty. Jde o intervenci, která k poskytování rehabilitační léčby využívá informační a komunikační technologie (osobní počítač, tablet, televizní obrazovku, chytrý mobilní telefon). Může ji provádět různě specializovaný zdravotnický personál a její velkou výhodou je téměř neomezená kapacita a plošné využití. Ve světě je pacienty i zdravotnickými pracovníky velmi dobře akceptována. Nicméně i přesto, že v zahraničí je telerehabilitace využívána, není na našem území pro pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí prozatím plně dostupná.
Klíčová slova: plicní rehabilitace, pohybová aktivita, monitoring


(Ne)vysazování inhalačních kortikosteroidů v klinické praxi

M. Sova1, B. Abrmanová2, M. Šurábová2, S. Genzor1, J. Mizera1, O. Zela3
1Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc; 2Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci; 3Interní oddělení nemocnice Frýdek-Místek 

SOUHRN
Úvod: Inhalační kortikosteroidy (IKS) jsou často součástí léčby pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Dle literárních údajů se ukazuje, že řada pacientů je těmito preparáty „nadléčena“ a IKS je možno v řadě případů zcela bezpečně vysadit. Dle aktuálních doporučených postupů je terapie IKS jasně indikována u fenotypu překryvu astmatu a CHOPN a u fenotypu častých exacerbací. Data o tom, zda se lékaři řídí těmito doporučenými postupy pro českou populaci, chybějí. Cílem této studie bylo zhodnotit, u jaké části pacientů bez indikace k terapii IKS byla tato vysazena.
Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno vstupně 100 pacientů, kteří byli iniciálně hospitalizováni v roce 2013 pro exacerbaci CHOPN. Následně byla získána data z 5letého sledování. Vybrána byla skupina 42 pacientů (25 mužů) průměrného věku 66,0 ± 7,2 roku, bez indikace k terapii IKS, a to podle následujících kritérií: přežití během celého sledování, Výsledky: Iniciálně bylo IKS léčeno 24 (57,1 %) pacientů. Během pěti let terapie u jednotlivých specialistů byly dle dostupných údajů IKS vysazeny pouze u jednoho (4,0 %) pacienta. U 4 pacientů (16,7 %) byla terapie IKS naopak zahájena.
Závěr: Dle výsledků této observační studie není v reálné praxi vysazování IKS častým jevem. Existuje zde významný prostor pro optimalizaci terapie pacientů, a to zejména s přihlédnutím k potenciálním nežádoucím účinkům IKS.
Klíčová slova: chronická obstrukční plicní nemoc, terapie inhalačními kortikosteroidy 


Poznámky pre klinika – pacient s tuberkulózou a COVID-19

I. Solovič1, P. Dobáková1,2, K. Dostálová3
1NUTPCH a HCH, Vyšné Hágy, 1,2Fakulta zdravotníctva, KU Ružomberok, 3UNB, Bratislava

SÚHRN
Autori súhrnne spracovali aktuálne poznatky o liečbe tuberkulózy u pacientov COVID-19 pozitívnych. Pri liečbe COVID-19 u pacientov s tuberkulózou budeme musieť zvážiť potenciál liekových interakcií a aditívnu toxicitu. Dočasné prerušenie liečby antituberkulotikami môže byť u pacientov s ťažkým ochorením COVID-19 preferovanou
možnosťou, najmä u pacientov, u ktorých sa vyvinie ARDS. Autori zároveň dávajú do pozornosti prebiehajúce klinické štúdie o postavení BCG vakcinácie ako náhodnej vakcíny pri prevencii COVID-19.
Kľúčové slová: tuberkulóza, COVID-19, liekové interakcie, BCG vakcinácia 


Provoz plicních ambulancí a pracovišť funkční diagnostiky v době koronavirové epidemie 
(poziční dokument FN HK pro potřeby hradeckého regionu)
L. Solichová1,2, Z. Antušová3
1Plicní klinika, FN HK, 2Odbor biologické ochrany Těchonín, VZÚ; 3Plicní ambulance, NL – CLINIC Gepamed, s. r. o., Hradec Králové

SOUHRN
Vzhledem k trvající pandemii onemocnění COVID-19, která změnila naše pracovní podmínky a nasazení, si stále více uvědomujeme potřebu pokračovat v péči o naše chronické pacienty, diagnostikovat a vyšetřovat nové nemocné, a to i ve změněných podmínkách. Bohužel jsme nuceni změnit zaběhlé profesní návyky, navíc je zřejmé, že práce je pomalejší a namáhavější. Cílem tohoto sdělení je poskytnout pneumologům ucelené a jasné informace o používání osobních ochranných pracovních pomůcek, provádění nezbytné dezinfekce a zavedení dalších opatření k eliminaci rizika přenosu infekce ve snaze vést ambulantní provoz a provádět přístrojová vybavení co nejbezpečněji.
Klíčová slova: ambulantní praxe, COVID-19, opatření proti přenosu COVID-19, OOPP, dezinfekce, vyšetření plicních funkcí 


Diagnostika a léčba plicní formy histiocytózy z Langerhansových buněk

M. Doubková1, Z. Adam2, M. Doubek2, T. Horvát3, L. Pour2, Z. Řehák4, R. Koukalová4, Z. Král2
1Klinika nemocní plicních a TBC, LF MU a FN Brno; 2Interní hematologická a onkologická klinika, LF MU a FN Brno; 3Chirurgická klinika, LF MU a FN Brno; 4Oddělení nukleární medicíny, Masarykův onkologický ústav, Brno 

SOUHRN
Plicní forma histiocytózy z Langerhansových buněk je vzácné onemocnění, které se vyskytuje zejména u mladých kuřáků. Je charakterizována proliferací a infiltrací Langerhansových buněk v plicích. Etiologie je neznámá, ale v některých případech můžeme nalézt mutace genu BRAF nebo NRAS, KRAS a MAP2K1. Onemocnění může vést ke spontánní regresi, nebo je nutné nasazení léčby systémovými kortikosteroidy či cytostatiky. Autoři sdělení prezentují svoje zkušenosti s nemocí, včetně rentgenové dokumentace.
Klíčová slova: Langerhans cell histiocytosis, smoking, genes, cladribine, vinblastine 

Přejít na: