| Předchozí článek | Obsah čísla 2/07 | Další článek |
Postavení gemcitabinu v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) - L. Babičková1, J. Skřičková1, J. Roubec2
1Klinika nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, 2Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, FN Ostrava - Poruba
SOUHRN
Během 90. let minulého století byly zavedeny do klinické praxe nové léky - paklitaxel, docetaxel, vinorelbin, gemcitabin, irinotekan a topotekan, které u nemalobuněčného karcinomu plic zlepšily léčebné výsledky a představují v současné době základ standardních chemoterapeutických kombinací. Gemcitabin (Gemzar®) je protinádorový antimetabolit, který prokázal výraznou aktivitu proti širokému spektru solidních nádorů včetně nemalobuněčného karcinomu plic. Jedná se o analog pyrimidinového nukleosidu deoxycytidinu. Hlavní účinek gemcitabinu je směrován na DNA. Práce z posledních let analyzující výsledky studií fáze III a metaanalýzy srovnávající režimy užité v léčbě NSCLC jednoznačně potvrdily oprávněné zařazení gemcitabinu do standardní léčby lokoregionálně pokročilého a metastazujícího NSCLC. Gemcitabin má velmi dobré léčebné výsledky a přijatelnou toxicitu. Může být podáván v kombinaci s cisplatinou i karboplatinou, což umožňuje jeho ambulantní podání s relativně nízkými náklady na léčbu.
Klíčová slova: nemalobuněčný karcinom plic, gemcitabin, kombinace, monoterapie
| Předchozí článek | Obsah čísla 2/07 | Další článek |